Časopis Umělec 2003/3 >> BERLÍN – PRAHA Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2003, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

BERLÍN – PRAHA

Časopis Umělec 2003/3

01.03.2003

Mariana Serranová | news | en cs

Bunkry / Paradies, 2.10. - 9.11.2003,
bunkr pod Alexanderplatzem, Berlín
Prostory pro umění, 3.12.2003,
Goethe - Institut, Praha


Alternativní prostory jako východisko: bunkr
K takřka masové návštěvnosti podzimní výstavy Paradies v Berlíně přispělo hlavně místo konání: kurátoři Nina a Torsten Römerovi ji situovali do prostor bunkru pod Alexanderplatzem ve středu východního Berlína. Základy bunkru byly položeny v roce 1928 na místě, kde měl stát mrakodrap podle návrhu Petera Behrense, ale vzápětí byla stavba projektu z důvodu ekonomické krize zastavena. Prostory byly upraveny ještě dvakrát: jednak v období třetí říše a znovu v šedesátých letech.
Manželé Römerovi jako kurátoři a současně vystavující umělci iniciovali už několik podobných skupinových přehlídek. I jejich předchozí výstavy byly na zadané téma – Smrt v roce 2001 se konala v jiném, menším berlínském bunkru, a o rok později Dobro a zlo v rámci liverpoolského bienále.

Problém výběru: kvalita versus kvantita
Při prohlídce pěti pater bunkrů byl návštěvník doslova zahlcen množstvím vystavených projektů, které se měly vztahovat k tématu Ráje. A také aby ne. Abyste viděli práce na dvou set umělců, museli jste projít labyrintem 25 místností. Rekonstrukci rozsáhlých prostor (za finanční podpory berlínského klubu Berliner Unterweg) a shromáždění děl umělců z celkem 32 zemí je vskutku úctyhodný výkon, pravda ale také je, že zdaleka ne všechno, co jsme v bunkru viděli, bylo pozoruhodné.
Otevřenost vůči národnostem, médiím i generacím manifestovaná na skrytém místě, které bylo z politických důvodů dlouho uzavřené, působí samozřejmě provokativně. Otázkou však zůstává, jestli je otevřenost tím nejlepším výběrovým klíčem. S názorem Römerových, že kurátoři velkých mezinárodních přehlídek vybírají pouze známé umělce, protože se bojí riskovat dosud neproslavené umělce, by se dalo polemizovat. “Česká reprezentace”, konkrétně Michal Pěchouček, Štěpánka Šimlová, Jan Kadlec a společné video Tomáše Svobody a Zbyňka Baladrána, vypadala dobře.

Prezentace v Goethe - Institutu
Galerie Display zorganizovala ve spolupráci s Goethe - Institutem 3.12.2003 prezentaci projektu Paradies za účasti jejích kurátorů. Její součástí byla projekce záznamu tiskovky a zahájení výstavy v bunkru na Alexu. V Institutu pak následoval Videovečer českých umělců Jespera Alvaera, Radka Mackeho, Jiřího Thýna a Patricie Fexové. Přínosná byla především nová komunikace. Römerovi nás seznámili se svým projektem s tím, že by podobnou akci chtěli zorganizovat také v Praze.
V každém případě musíme ocenit také akční kulturní angažovanost Goethe-Institutu v Praze, který se snaží přinášet aktuální témata a spolupracovat s jinými než mainstreamovými institucemi.

Praha není Berlín
V rámci návštěvy Römerových v Praze padl návrh uspořádat podobnou výstavu v Praze. Realizace takové akce, byť zatím jen na teoretické úrovni, s sebou nese několik úskalí. Jaké prostory v Praze s analogickým kontextem známe? Precedens undergroundové “okupace” prostoru pod Stalinovým památníkem na Letné na začátku devadesátých let má pro českou scénu vžitý, takřka kultovní kontext. Je otázkou, jestli je dnes v Praze na výstavu ve stylu Paradies ta správná nálada a jestli by podobná akce na dosud neobjeveném místě přilákala tolik zvědavců jako v Berlíně. Na výjimečnost Festivalu světla v roce 1991 pod Stalinem měla ve své době vliv historická exkluzivita místa a polistopadová atmosféra.
Na rozdíl od Berlína nám v Praze k tomu, abychom si skočili na dobře zprodukovanou výstavu s mezinárodní účastí, stále nestačí lístek MHD. Uskutečnění podobné výstavy koncipované pro alternativní prostory v Praze by určitě nebylo zbytečné – s jednou výhradou: dát přednost kvalitě před nevytříděným množstvím.
Mariana Serranová





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…