Časopis Umělec 2008/1 >> Okružní jízda Berlín – Taipei Přehled všech čísel
Okružní jízda Berlín – Taipei
Časopis Umělec
Ročník 2008, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Okružní jízda Berlín – Taipei

Časopis Umělec 2008/1

01.01.2008

Michael LaFond | architektura | en cs de es

EXPERIMENTCITY - TREASURE HILL

Kreativní západní města, jako je německý Berlín, se zmenšují, zatímco východní metropole, jako je tchajwanský Taipei, se stále těší nejistému požehnání rostoucího tvořivě-destruktivního kapitalismu. Podobně jako mnohá města Starého světa i Berlín se chlubí zdánlivě nekonečnou zásobou volné půdy a budov, a to dokonce i ve vnitřním městě, které stále přitahuje davy mladých kreativců. Obrovský tlak ekonomického růstu Taipeie žádá na druhou stranu využití každé pídě půdy a nedávno dal vzniknout nejvyšší budově na světě.
Zatímco identita Berlína je stále více postracionální, vede k novým flexibilitám a k důrazu na kulturní ekonomii, v Taipei je v konečném důsledku zpochybňována legitimita cizorodých západních racionálních plánovacích modelů a objevuje se zde alternativní městská „organičnost“, která vypadá chaoticky, ale přesto je plná energie a zároveň nenavržitelná. A zatímco v Berlíně byly v posledních desetiletích konstruktivně zaměstnány stovky stavebních profesí, postupy stavění a konstruování domů a budov v Taipei jsou neformální, ilegální a tvořivé.
Zdánlivě různé urbánní výzvy na místech vzdálených přes půl planety jsou předmětem iniciativ, které mají mnoho společného. Aktivisté kulturního plánování v těchto městech si v posledních letech vyměňují strategie – například jak financovat udržitelnou a kulturní iniciativu přestavby v Treasure Hill, pre-moderní organické vesnici v Taipei. Berlínský id22: Institut für kreative Nachhaltigkeit (Institut pro kreativní udržitelnost) byl pozván, aby pomohl při organizaci akcí a událostí ve spolupráci se skupinou OURs z Taipei.

id22
id22 začalo v éře po pádu berlínské zdi zkoumat vztahy mezi kulturou a komunitou prostřednictvím akcí, událostí, budování sítí a přenosu zkušeností. Pracuje s kulturami udržitelného vývoje v místním i mezinárodním měřítku. Již dlouhé roky sídlí v berlínské ufaFabrik – což je zavedený příklad integrované kulturně-ekologické zástavby, která vznikla zasquattováním opuštěných filmových studií v Západním Berlíně v roce 1979. Zároveň patří id22 do komunity kooperativního budování MARIE ve Východním Berlíně. id22 koordinuje mimo jiné také síť experimentcity, řídí její akce, publikace a internetové stránky a prostřednictvím experimencity podporuje transformační a komunikativní městské iniciativy s hlavním zaměřením na sebeorganizované bytové projekty.

OURs
Nejen Berlín, ale i Taipei prožilo nenásilnou revoluci v roce 1989, kdy se na akcích jako “snail without-a-shell Alliance” (aliance šneků bez ulit) shromáždilo více než 50 000 lidí, kteří přes noc obsadili klíčovou křižovatku v centru města. V následujícím roce založili členové tohoto hnutí nevládní organizaci OURs “Organization of Urban Re’s” (Organizace městských re-). OURs byla na Tchajwanu jednou z předních nevládních organizací, které se soustředily na společensko-prostorové postupy a kritiku městské politiky. “Re’s” se vztahuje k akcím jako je Reforma, Rediscovery (znovuobjevení) a Reflection (reflexe) atd. Na těchto akcích se schází společensky angažovaní studenti a profesionálové z oblastí architektury, městského plánování a dalších, aby se věnovali propagaci městských reforem na Tchajwanu skrze multidisciplinární platformu vybudovanou v OURs.

Treasure Hill
Tato skromná vesnička ve svahu mezi bahnitou řekou a nesčetnými rampami dálnice na kraji města představuje pro některé romantiku jako z obrázku, pro jiné utrpení a bolestnou připomínku vesnické, imigrantské minulosti Taipeie. Treasure Hill po staletí bylo a dodnes je posvátným chrámovým místem. Během druhé světové války zde byla vojenská základna a nakonec zde vznikla u paty kopce Guan-Yin u řeky Hsin-Dian organická komunita squatterů. Chudí lidé si zde stavěli útulky od konce 40. let až do let 70., ale podobně jako mnoho chudinských čtvrtí, ani tato nikdy neexistovala na oficiálních mapách města. Mnohokrát ji ohrožovaly demolice, aby ustoupila například parku. V posledních desetiletích vývoje Taipeie se Treasure Hill skrýval a tak unikl násilným procesům gentrifikace. Někomu může tento typ ilegálního bydlení připomínat nedávnou historii Taipeie, kdy dvě vlny imigrace – příliv přistěhovalců z Číny v roce 1949 a stěhování venkovanů do města o dvě desetiletí později – způsobily extrémní nedostatek bytů.
„Na konci 50. a 60. let bylo až 30 % budov v Taipei ilegálních. Lidé stavěli přímo na ulicích, po kterých ses procházel, například na Sinyi Road,“ říká John Liu, předseda Institutu pro budování a plánování Národní tchajwanské univerzity (National Taiwan University‘s Graduate Institute of Building and Planning).
„Samy o sobě tyto domy nejsou tak významné, ale jako celek představují celou komunitu. Všechny použité materiály jsou recyklované, například cihly. Lze to poznat z toho, jak jsou postaveny zdi,“ říká Kang Min-Jay, docent katedry architektury Tamkang University a také člen OURs.
Mnohá sídla byla stavěna v průběhu několika desetiletí, pokaždé s novým příběhem provázejícím přebudování domu další generací rodiny, která potřebovala vlastní prostor.
Plány městského přesídlování z počátku 90. let vzbudily mocné protesty obyvatel Treasure Hill, které podporovali studenti místní univerzity. Nejprve vznikla myšlenka chránit Treasure Hill jako jakýsi památník či monument imigrantské minulosti Taipeie. „Zjistili jsme, že obyčejná ochrana oblasti jako muzea či památníku není dobrý nápad. Co bylo ve skutečnosti nejvíce potřeba, bylo bydlení dostupné pro obyvatele s nízkými příjmy,“ říká Liu. Jeho aliance nakonec zvítězila v roce 2003. Dosáhla kompromisu s úřady města, které stanovily OURs, aby dohlíželi nad pozemkem – na omezenou dobu a s malým operačním rozpočtem.
Na oplátku za příslib, že zajistí pro obyvatele Treasure Hill finančně dostupné bydlení, získalo město oblast pro rezidenční program umělců. Podle Liu by měla být označena jako „kulturně významná oblast“, což je nová kategorie ochrany, o stupínek níže než historicky důležitá místa.
Od roku 2003 organizovala OURs setkání mezi členy komunity, přivedla skupiny studentů, které se věnovaly úklidu a zkrášlování místa a zahájila umělecký program, který využil opuštěných bytů.
Rezidenční programy pro umělce začaly v únoru roku 2004. Podle Lin Yu-chou z OURs měli zúčastnění umělci na komunitu silný vliv. Jedním z nich byl fotograf Yeh Wei-li, který se rozhodl vyfotit všech více než 80 obyvatel obce v projektu Phase One: The Portrait Project (Fáze1: projekt portréty). Přerostlo to v tříletý podnik, který pod názvem “Treasure Hill Tea + Photo” zahrnoval galerii, čajovnu, archív a zahradu.

GAPP Treasure Hill
V průběhu let OURs a jeho partneři koordinovali množství různých iniciativ včetně filmového festivalu Treasure Hill New Discovery Film Festival a projektu Global Artivists Participation Project (GAPP) s politikou ochrany a revitalizace. Zároveň podporovali nové vize, které by respektovaly existující uspořádání obce a přitom naplňovaly regenerační koncept „symbiózy“, který měl zahrnovat i výrobu a ekologii v životě komunity a program pro další kulturní výměny v širších mezinárodních společenstvích i provoz mezinárodního hostelu pro mladé.
Aby v Treasure Hill vzniklo víc než „umělecká vesnice“, pozvala GAPP několik skupin „artivistů“, aby zde pracovali. Tak vzniklo mnoho textů, instalací, performancí a akcí založených na uměleckých prezentacích. Do této okrajové oblasti, která skutečně neměla žádný kontakt s formálním uměleckým světem, přinesla vícevrstvá interference a dialogy – od krajinářství a tektoniky, přes fotografii, instalační umění, hudbu, audio instalace až po ekologickou architekturu, divadlo, atd. – náhle novou energii. Společnost „bez umění“ byla vyzvána, aby se zúčastnila mnoha uměleckých projektů či aby se denně setkávala s uměním, a tak přitáhla k vesnici pozornost a zabránila soudnímu vystěhování. Akce a instalace působily často surreálně, ale umění zde bylo vnímáno jako vstupenka k trvalému bydlišti. V praktickém smyslu to znamenalo umístit Treasure Hill nejen na mapu města, ale i na mezinárodní umělecké mapy.
Koncept artivismu zde byl využit k prozkoumání nových možností urbánního plánování se zapojením umění. Artivismus, vědomá kombinace umění a aktivismu, demonstroval mnohem radikálnější přístup a na hodnotách založený postoj k společensko-prostorovým otázkám skrze umělecké projekty. Artivismus byl pokusem o podporu společnosti a ekologických zájmů a o spolupráci se zúčastěnými subjekty. GAPP strategicky zapojila umění avantgardní i vhodné pro širokou veřejnost do sebeorganizované komunity, aby vyvolala co největší účast komunity.
id22 byla přizvána, aby se připojila k programu GAPP a spojila kulturní aktivisty z berlínské ufaFabrik, Cascade neighborhood ze Seattlu a centra Ateneu de 9 Barris z Barcelony s obyvateli Treasure Hill i se studenty z Taipeie, projektanty a umělci. id22 nabídlo kombinaci akcí a prezentací, které zahrnovaly výměnu nápadů a zkušeností mezi lidmi těchto rozličných kultur a měst, s důrazem na procesy udržitelného vývoje společnosti a integrace kultury a ekologie s účastí veřejnosti.
Konkrétněji byly id22 aktivity v Treasure Hill založeny na berlínských projektech jako Creative Sustainability & Self-Help Center, v kombinaci s rezidenčním programem umělců. V návrzích a ukázkách byly také koncepty penzionů či ubytoven pro hosty. Akce zahrnovaly taneční a pohybové workshopy, pouliční divadlo a šablonový workshop, který skončil malováním na zdi u příjezdové cesty na Treasure Hill.
Artivisté id22 nemluvili čínsky a nerozuměli žádnému z čínských dialektů, jimiž se v Treasure Hill mluví, a stejně tak místní moc nerozuměli evropským jazykům. Komunikace probíhala převážně prostřednictvím pohybu, malby, ale také jídla a pití. Všechny předem naplánované projekty byly na místě dramaticky zrevidovány a přizpůsobeny místní situaci a kontextu, který byl často překvapivý a pozoruhodný. Pracovní a úřední prostor neměl žádné vytápění a jen velmi malou infrastrukturu, stejně jako vesnické byty, v nichž bylo za deště chladno a vlhko – a pršelo hodně a často. K některým z nejlepších interakcí došlo s jídlem a pitím. Nabízelo se vše od amerických palačinek až po španělské tortilly, německé klobásy a spoustu čínské zeleniny z vesnických zahrádek. Akce se většinou odehrávaly na „návsi“, na asi stometrovém prostranství, které hostilo filmové festivaly a různá setkávání, pohybové dílny a samozřejmě i oslavy. Vizuální a fyzická komunikace umožnila propojení taipeiského taiči místních seniorů s berlínskou jógou a strečinkem. V obci byla vysázena mezinárodní zahrada, v níž se setkávají reprezentativní rostlinky z Berlína, Barcelony, Seattlu a Taipeie. „Náčelnice vesnice“, drsná a šlachovitá postarší paní, má přímo na návsi dům, a tak mohla pozorovat veškeré dění a rychle se k němu připojit, bylo-li to třeba.
Jako kulturní iniciativa byla řada událostí a akcí úspěšná, podařilo se svést dohromady širokou škálu lidí a nápadů a také uvolnit a mobilizovat nové a nepředvídané energie. „Citlivé“ setkání místních a mezinárodních umělecky provokativních a tradičně konzervativních sil může vyvolat a v tomto případě také vyvolalo víru v nové možnosti. Pro Treasure Hill vznikly nové nadějné vize, v nichž se naplňuje potřeba bezpečí a života ve známém okolí i potřeba vyvinout novou identitu a nové vrstvy struktury vesnice pro budoucnost, která by byla udržitelná po společenské i ekonomické a kulturní stránce. Takové procesy žádají strukturované a zároveň flexibilní sebeovládání, jehož id22 spolu s partnery z OURs společně dosáhli.
OURs nakonec pomohlo při vyjednávání o dlouhodobém osídlení s obyvateli Treasure Hill a o jejich přestěhování do přechodných bytů během rekonstrukce původní zástavby. Obyvatelé dostali finanční obnos ve výši 22 000 dolarů za každé obydlí v souladu s rozúčtováním města Taipei za rekonstruované budovy, vzdali se však všech zákonných práv, a jakmile budou jejich obydlí zrestaurována, budou muset začít platit nájem, říká Liu.
Pro umělce a vládní úředníky je Treasure Hill rozpracovaným projektem, který je průlomový v tom, jak projektanti přistupují k důležitým otázkám, jako je bydlení pro obyvatele s nízkými příjmy, ochrana a víceúčelová zařízení. Podle Liu vyvolává projekt nadále velký mezinárodní zájem a možná by mohl pomoci zemím, jako je Čína, vyvinout program k práci s venkovskou migrací a ochranou historických hutongů a dalších sídlišť.
Resort kulturních záležitostí města Taipei se nyní pustil do dvouletého projektu obnovy Treasure Hill. OURs a Treasure Hill Artivists CO-OP si za své budoucí cíle kladou čtyři úkoly: “Treasure Hill Homeland”
(domovina Treasure Hill), „Artivists in Residency Program” (Artivisté na rezidenčním programu), „International Youth Hostel” (Mezinárodní hostel pro mladé) a “Eco-architecture and Environmental Learning” (Ekoarchitektura a environmentální vzdělávání). Tyto programy budou pilíři renovace mezi lety 2008 a 2009 v následujících projektech:
• Neighborhood Self-Help Center (Sousedské centrum pomoci) uvádí do praxe myšlenky péče o znevýhodněné, poskytuje poradenství v otázkách zaměstnání a rozvoje místního průmyslu a zve umělce, sociální pracovníky a studenty, aby se zapojili do komunity a také napomáhali zapojení místních obyvatel do řízení a managementu.
• Artivisté na rezidenčním programu – v rámci tohoto programu je vybraným umělcům a uměleckým skupinám poskytnut prostor, kde mohou žít a tvořit a nemusejí platit nájem. Umělci připravují svá díla ve spolupráci s Open Studio. Malé skupinové výstavy přispívají k návratnosti prostředků obci.
• Výstavy a další aktivity, pravidelné pořádání přednášek o umění, diskuzí a výstav, jež usnadní kreativní akumulaci a zapojení umění do života obce.
• Víkendový bazar s uměním – umělecké bazary pořádané pod širým nebem, které vytvoří příjemnou atmosféru podporující směnu nápadů i podomácku vyrobených uměleckých předmětů.
• Land-art a organická zahrada – na základě konceptu společného hospodaření budou zváni umělci ke spolupráci s místními organickými farmáři, aby využívali ekotechnologie, vytvářeli land-art a propagovali etiku udržitelného životního prostředí.
• Kreativní obchod – propojení hudebních aktivit se službami místního koloniálu poskytne obyvatelům poloveřejnou sféru lepšího porozumění společnosti.
• Společné knihkupectví – vytváření symbolického prostoru k diskurzu na základě experimentů, diskuzí a rozvíjení progresivních otázek kulturních a sociálních představ.
• Program výcviku dobrovolníků – nábor a výcvik dobrovolníků k poskytování průvodcovských služeb a k udržování programu v chodu a další programy, které podpoří účast v procesu rozhodování.
Výměny Taipei-Berlín id22-OURs byly téměř úplně podporovány zdroji z Taipeie. Tchajwan je ve velmi nepříjemném postavení, protože Čína neustále hrozí „znovuzabráním“ své ztracené provincie, proto tento ostrovní stát potřebuje mezinárodní partnery a dostatek pozornosti pro svou problematiku. Západní svět se rozhodl obchodovat s krajně nedemokratickou Čínou a Tchajwanu se přitom vyhýbá jako problémovému dítěti, které je nyní podobně jako státy východní Evropy na dobré cestě k vybudování demokracie. Proto mají veřejné fondy jen malý zájem na přivezení taipeiských aktivistů do Berlína. Nicméně, kulturní projektanti OURs byli v posledních letech aktivní také v Berlíně, například na výstavách experimentcity, a přinášejí své vlastní nápady a postupy kulturního plánování do Evropy.






Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…