Časopis Umělec 1997/1 >> Každá země má jiná prsa | Přehled všech čísel | ||||||||||||
|
|||||||||||||
Každá země má jiná prsaČasopis Umělec 1997/101.01.1997 Martin Zet | artprojekt | en cs |
|||||||||||||
Tváře květin
lístky snáře kořínky vzpomínky Tohle jsou prsty a tohle je dům uklizený na ostrov. To snad ostrov má prsty? Ty prsty to jsou kameny Rozhoupat a houpat se co nejvíc a čekat až do zastavení jde to dlouze déle a chce se opět začít Možná ani není potřeba mít velikého boha nedotknutelného nevyjádřitelného sídlícího vysoko možná stačí jen zazvonit když jdeš kolem zvonku a chce se ti Čím líp tím dál zakotvit bezedné pod nohama při břehu střízlivosti vzpomínka na záchvěvy hladiny oproštění se zrcadlí na nebi na dně ve mně Adámek chce být jezerem. Já chci být taky jezerem. Až umřu. Teď chci být krotitelem býků, lvů a tygrů. To je odvážnější. Může to být dohromady? V moři barvy armády tváří všechny krásné ideálností odrazu v čase bisexuálním touhou „pro tebe bude jenom jedna“ Prostota rovnoběžek stále promlouvá ten neefektní princip k nekonečnu. Než se setkají neruš mé přímky Je čistý den ostré slunce požírá obrysy proti mně bylo svěží jen jít a dívat se ženám do očí je čas jet domů Není nic než černý humor Stvořitele a touha po přátelství a touha po lásce těžké být shovívavý k Bohu je to však příliš dlouho a někdy strašná nuda. Dobromyslnost, zlomyslnost koho Pánbůh miluje toho křížem navštěvuje žárlivost, otupělost a ještě pořád proč Martin Zet (1959) je malíř a sochař
01.01.1997
Doporučené články
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář