| Časopis Umělec 2003/1 >> Flyingcity | Přehled všech čísel | ||||||||||||
|
|||||||||||||
FlyingcityČasopis Umělec 2003/101.01.2003 Jesper Alvaer | artprojekt | en cs |
|||||||||||||
|
Flyingcity je skupina umělců, která zkoumá a kritizuje městskou kulturu a skutečnost městské geografie. Flyingcity se konkrétně zajímá o přeměnu městské komunity, kterou ovlivňuje utváření městské struktury v Soulu, a o alternativní způsob myšlení v neustále se rozrůstajícím městě, podmíněném extrémním přehuštěním a hromaděním. V mezidobí se skupina snažila načrtnout proces přirozeného růstu Soulu prostřednictvím místních performancí, mentálních map, které ukazují utopický plán města, a prostřednictvím fotografických dokumentací, které směřují ke kritice soulské městské krajiny. Ve výsledku to vede
k přeformulování konceptů, jakými jsou “Psycho-geografie” a “Proud”. Pochopit plynoucí život, zjistit, jak coby podmínka může sloužit za základ k vytvoření nového životního stylu, a načrtnout duchovní topografii výrobního vztahu soulské modernity vyžaduje hypotézu postavenou na záchytných bodech rozptýlených pro městské krajině, pozorném sledování paralaxním pohledem, špionáži, přestrojení, instalaci antény, vysokorychlostním paprskem a dalším. Slyšeli jsme stížnosti vesničanů, kteří zametají cesty na smetišti. Jdeme do opuštěného domu a rozbíjíme všechny věci, které tu zůstaly. Hluboce se klaníme olympijským ubytovnám, které se tu izolovaně tyčí. Stavíme ukazatel, který směřuje k Palace of Boys v Pchjongjangu a Světovému obchodnímu středisku. Sbíráme květináče. Fotografujeme turisty před zábranou proti tankům na dálnici Svobody (Freedom Highway). Pronikáme do příběhů pronajímatelů, když předstíráme, že fotíme majitele obchodu s uměleckými řemesly v Insadongu. Proti vysoké zdi vykřikujeme Společné jihoseverní komuniké ze 4.7. Chodíme nocí pořád dokola a jsme stráveni ohněm. (In Girum Imus Nocte et Consumimur Igni). Velká část chudinské čtvrti v Soulu zmizela v důsledku sanační politiky. Vrcholí přestavby, při kterých do Soulu vniká zcela odlišná krajina. Domy, které se na kopci tyčí do výše, dělají celou krajinu příliš pustou. Říkali jsme si, jaký je to druh krajiny? Tak ohromný chaos touhy a podivnosti nebyl nikdy tak blízko. To neznamená, že šokuje velikost, komplikovanost nebos že je v daném místě městský konflikt příliš viditelný, ale že touha, kterou tato scéna představuje, je příliš blízko. Takové selhání městského plánování, nebo ve svém konci nemožnost plánovat, se skrývá v pozadí protichůdných reakcí na Soul: odporu a připoutání. Používáme velkoformátovou digitální fotografickou techniku, abychom zaznamenali nejpustší krajinu. 
01.01.2003
Doporučené články
|
|||||||||||||
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář