Časopis Umělec 1999/5-6 >> Vítězové nad peklem | Přehled všech čísel | ||||||||||||
|
|||||||||||||
Vítězové nad peklemČasopis Umělec 1999/5-601.05.1999 Tomáš Pospiszyl | afrika | en cs |
|||||||||||||
Zhnusí-li se nám Západní umění, podívejme se pro změnu a pro osvěžení do Afriky. Afrika je šťastný kontinent, na kterém až na výjimky neexistují muzea současného umění. Umění má v Africe tu výhodu, že tam pro něj není trh v tom smyslu, jak je znám z takzvaného světa rozvinutého. Tento rozvinutý trh ovšem hledá své cestičky i na černý kontinent. Dozvídáme se tak o afrických umělcích, ale pro necestovatele podivně selektivním způsobem. Umělec je „objeven“, objede pár velkých výstav v Evropě a Americe, pak je zapomenut, nebo se sníží k produkci uzpůsobené pro západní trh. Je ale krásné dozvídat se o afrických umělcích, kteří jsou na našem umění zcela nezávislí a jejichž umění je proto nevypočitatelně krásné. Umění Afriky neopakuje modely Západního umění, je svoje a nejde ho hodnotit našimi obvyklými kritérii. Má své vlastní formy a obsahy. Nemusíme a dokonce se na něj ani nesmíme dívat jako na exotické koření naší vlastní kultury - je to něco úplně jiného, nám však většinou srozumitelného. Není nutné africké umění nesmyslně definovat jako celek, je pro nás krásné svou útržkovitostí. Následující text a obrázky pocházejí z knihy Contemporary Art of Africa, kterou sestavili André Magnin a Jacques Soulillou, a v roce 1996 vydalo nakladatelství Harry N. Abrams, Inc. Tato kniha představuje 53 umělců a uměleckých seskupení, ze kterých tři vybíráme.
Kane Kwei žil v letech 1924 - 1991 v Teshie, Ghana Samuel Kane Kwei narozen 1954 v Teshie, Ghana Instalace (1993) Již zesnulý Kane Kwei, tvůrce sochařsky pojatých rakví z Ghany, patřil k nejznámějším Africkým umělcům. Jeho tvorba nevycházela z nějaké speciální lokální tradice, spíše podobnou tradici založila. Kwei se z řemeslníka stal umělcem. Tento truhlář vyrobil svoji první neobvyklou rakev, když chtěl po smrti obzvláště uctít jednoho svého příbuzného. Rakev měla takový úspěch, že pro každou zámožnější rodinu v městě Accra začalo být časem otázkou prestiže mít rakev, která by svým tvarem připomínala nějakou událost ze života zesnulého. Vznikly rakve s rozdílnými náměty a tvary, které mimo své funkce nést tělo nebožtíka rovněž zobrazují třeba loď, dům, rybu, cibuli, různý hmyz, slepici i slona. I na západě se stala známou rakev ve tvaru bílého mercedesu, která byla určena pro majitele místní taxislužby. Po úmrtí tvůrce tohoto nového uměleckého žánru v rodinné tradici pokračuje jeho syn. Bodys Isek Kingelez Narozen roku 1948 v Kimbembele - Ihunga, Zaire Detail Kimbembele Ihunga (1993-4), papír, plast, různá média, 130 x 240 x 184 cm Tento umělec má za sebou obdivuhodnou i úspěšnou kariéru, jeho dílo bylo mimo jiné zastoupeno i na výstavě v Muzeu moderního umění v New Yorku a na dalších výstavách Západního umění. Bodys Isek Kingelez vytváří rozsáhlé modely fantastických měst budoucnosti z papíru a plastiku. Je otázkou, jak může velkoměsto pochopit ten, kdo v něm nikdy pořádně nebyl. Zobrazené město se tak obejde nejen bez racionální inženýrské architektury, ale i bez svých sociálních vazeb a funkcí. Město je tu jako jakýsi park zábavy, dokonalá projekce fantazie, jak by takové město mělo ideálně vypadat. Bodys Isek Kingelez v pravém slova smyslu konstruuje archeologii budoucnosti. Dokážeme si dnes ještě vůbec představit, že někdo může vnímat moderní velkoměsto jako opravdový ráj na zemi, jako fantastickou architekturu snu a tajných přání? Abu-Bakarr Mansaray (Narozen v roce 1970 v městě Tongo v Sierra Leone) Hell Extinguisher (1992), kovový drát, plech, různá média, 59x100x85 cm Abu-Bakarr Mansaray je rafinovaný intelektuál, který ve své práci vytváří komplikované a současně naivní metatechnologie a pseudo- inženýrské projekty. Přesně tak vystihuje to, k čemu technologii a inženýrství také potřebujeme - k naší fantazii, snům a kulturní mytologii. (Jeho známou prací je i jistý „bezpečnostní systém“, který „zabraňuje vstupu do Ráje těm, kteří přicházejí z Pekla“.) Umělec tak pokračuje v Africké tradici komunikace s duchy či spirituální aktivity skrze materiální objekty. Nejsou to již ale sochařsky zpracované idoly, mají podobu neracionálních strojů a přístrojů. Toto je autorův vlastní doprovodný text k práci na obrázku: Zhášeč Pekla Tento stroj je určen k hašení pekelných plamenů. Jeho hasící síla je extrémně velká a umožňuje vymýtit ohně Pekla. Část plynů, které jsou k hašení ohně určeny, kondenzuje a padá zpět na Zem. Jsou to deště, které padají na Afriku během doby, kterou nazýváme obdobím dešťů. Část těchto plynů zmrzne a padá na země v Evropě coby sníh. Ve skutečnosti jsou všechny studené elementy, na které můžeme v atmosféře narazit, pozůstatky plynů, který tento stroj k zhášení Pekla používá. Síla tohoto stroje je tak velká, až s ním někteří z nebeských andělů zápasí. Pokračujte dál ve čtení, aby jste se o něm dozvěděli více. Návod k použití 1. Umístěte pět tužkových baterií typu R20 do k tomu určeného zásobníku. 2. Zmáčkněte tlačítko motoru a pozorujte, co se stane. 3. Zmáčkněte tlačítko světel a sledujte, co se stane dál. 4. Vypněte zmáčknutím tlačítka „OFF“. 5. K výměně žárovky ve světelném majáčku musíme odmontovat stříbrně zbarvený váleček a vyšroubovat starou žárovku, našroubovat novou, a pak umístit stříbrný váleček zpět na své původní místo. Tento stroj má šest velmi silných trysek, které současně slouží také jako nohy, na kterých spočívá. „Zhášeč Pekla“ získává zmíněný plyn z těchto trysek. Fotografie archiv
01.05.1999
Doporučené články
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář