Časopis Umělec 1998/3 >> Jan Novotný Přehled všech čísel
Jan Novotný
Časopis Umělec
Ročník 1998, 3
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Jan Novotný

Časopis Umělec 1998/3

01.03.1998

Lenka Lindaurová | nové tváře | en cs

nar. 1973, letos končí studium v ateliéru veškerého sochařství u Kurta Gebauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze

To je ten, co udělal ty ruce na tom brouku v Knoflíkářích, dal by se mediálně přiblížit sochař Jan Novotný, který by asi raději slyšel, že je ten, co má jezdeckou sochu na náměstí Republiky.
Jako absolvent klasické sochařské školy v Hořicích si dobře osvojil prostorové cítění, které důsledně uplatnil i v „instalatérských“ cvičeních, jimiž nutně prošla celá jeho generace. V jeho případě nebylo těžké vymyslet x vícevýznamových variant, jak vizuálně i mentálně zvládnout prostor v jeho širším kontextu: ať už ve vybydlených domech (v Lisabonu a v Praze na Smíchově v projektu Kvanta) nebo v exteriéru na sympoziích v Panenském Týnci. Nikdy nerealizuje pouze vtipný nápad, ale snaží se sledovat dynamiku prostoru - například instalací Mosty v Lisabonu, kterou tvoří perspektivně pojatá konstrukce s prkny postupujícími skrze místnosti až do obrazu - světu za zrcadlem. Novotného práce jsou charakteristické jednoduchým tvarovým řešením a discíplínou, která ctí jasnou řeč. Sochařův postup je procesem očišťování od balastu, naučených klišé, formalit i vtipu bez humoru. Zdá se, že postupuje směrem k dalšímu abstrahování, ačkoliv o tom nepodává důkaz poslední práce - jezdecká socha z hlíny v životní velikosti. Jan Novotný si uskutečňuje zasutý sochařský sen, jehož základ spočívá v odvěkém spojení sochy a architektury. Přirozená a neokázalá krása dobré sochy patří do sociálního kontextu, tam, kde se žije. Novotného nahý hrdina vyjíždí na svém koni a zdraví nás otupělé zdviženou paží.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…