Konstantin Goreckij je běloruský umělec, který strávil 3 měsíce v Praze na rezidenčním pobytu. Zabýval se nejen vlastní tvorbou, ale snažil se také dozvědět se co nejvíc o tom, co to vlastně je současné české umění. V naprostém vytržení z okolního světa svědomitě chodil na všechny výstavy, které mu doporučila kurátorka rezidenčního programu Alena Boika a navštívil všechna větší muzea a galerie. Velmi rychle objevil, která technika je obzvláště oblíbena mezi českými umělci: volně různými směry stékající kapky barvy. Použil je na reprodukovaném obraze, čímž posílá vroucí pozdrav svým českým přátelům a doufá, že nalezne porozumění v jejich srdcích a myslích.
Doporučené články
|
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
|
|
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006
Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
|
|
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
|
|
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář