Nar. 1977, vystudoval fotografii na vysoké škole v Gentu, v současné době je studentem pražské Filmové akademie múzických umění. Fotografie Krise de Smedta inspirované filmem a reklamou působí jako ikony 21. Století, jako obrazy z jiného světa. Mají dekadentní nádech zlomového období, vytvářejí atmosféru výlučnosti, separátnosti. Surrealistickým způsobem se v Krisových obrazech potkávají kostýmované osoby, mrtvá i živá zvířata, předměty, jídla. Každá fotografie má svůj příběh, který je záměrně demonstrován jako vykalkulovaná kompozice, efektní a lživá. Způsob aranžování uplatnil Kris i ve své poslední knize, komponované jako fotoalbum aristokratické vyžilé rodiny už těsně po smrti. Autorův humor je rovněž velmi suchý až okoralý.
Doporučené články
|
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
|
|
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
|
|
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
|
|
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář