Časopis Umělec 2005/2 >> UM-MJE-LEC Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2005, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

UM-MJE-LEC

Časopis Umělec 2005/2

01.02.2005

Henny Pagels | editorial | en cs de

Kdo je Umělec? Umělec je česky, vyslovuje se to umnjelec a znamená to prostě umělec. Za název je zodpovědný vydavatel Ivan Mečl, sám umělec – jen je bohužel zaneprázdněný, protože musí vydávat časopis. K české redakci patří hrstka angažovaných kunsthistoriků, novinářů, překladatelů a grafiků. Německé číslo je jejich prvním krokem k dobytí světa. Že to myslí vážně, vím už od našeho prvního setkání před několika lety v Praze. Čtyři muži ve vojenském mundůru ozbrojeni kalašnikovy vyskákali přímo přede mnou ze stříbrného dodge. Byl to Ivan, dva jeho přátelé – umělci, a tehdejší šéfredaktor. Točili film.
Tímto vydání dosahuje Umělec poprvé zároveň k česky, anglicky a německy mluvícím čtenářům. Dovolte mi tedy představit Umělce německým čtenářům. Původní redakce sídlí v Praze, autoři článků pochází z celého světa. Příspěvky se dlouhodobě zabývají převážně východní Evropou, volba témat je ale stále častěji mezinárodní. Náš zájem patří umělci a jeho umění v jednotlivých zemích v kontextualizovaném diskurzu jejich vnímání sebe sama i vnímání zvenčí. Mnohá z témat a umělců, které vám Umělec představuje, nachází jen zřídka svou základnu v jiných uměleckých časopisech.
Vydání Umělce, které vám předkládáme, míří k novým čtenářům, které chceme lépe poznat. Zároveň bychom rádi představili mezinárodnímu publiku německé umění a kulturu. Z tohoto důvodu otevřel Umělec loni v září v Berlíně na Prenzlauer Berg vlastní redakci. Od té doby se aktivně podílí na německé umělecké scéně. Požádali jsme různé německé a zahraniční autory, aby se na procházku německým uměním a kulturou vydali s námi. A doufáme, že naše volba témat a umění bude zajímavá nejen pro stálé čtenáře, ale i pro německou veřejnost.
Někteří čtenáři se možná budou ptát, co dělá v německém vydání časopisu Rusko a Bělorusko. Na počátku roku se v Rusku konalo první moskevské bienále. Naše korespondentka Alena Boika oslovila několik autorů, aby sepsali své zkušenosti s touto hojně diskutovanou událostí. Děkujeme jim také za skvělé příspěvky k tématu přetrvávající lásko-nenávisti Bělorusů k Němcům. Pěkným protikladem k Aleninu článku je esej hamburského kulturologa Jana Verwoerta, který se intenzivně zabývá novým image Němců. Také zde spočívá kouzlo v protikladu, a stěžejní roli hraje estetika.
Časopis, který držíte v rukou, čtou lidé v České republice, na Slovensku, v Rumunsku, v Srbsku, v Černé Hoře, v Kosovu, ale i ve Velké Británii, Francii, v Nizozemí, Švýcarsku a Rakousku, a některé výtisky se dostanou i do zámoří. Zní to skvěle, a i kdyby se někde našlo jen padesát či sto dalších čtenářů, je to vynikající. Příští vydání bude přeloženo do španělštiny, přespříští se věnuje Rusku. A tak Umělec neupouští od svého plánu – dobýt svět jen s několika plastovými pistolemi a filmovými rekvizitami.






Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…