Časopis Umělec 2002/3 >> Autoři Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2002, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Autoři

Časopis Umělec 2002/3

01.03.2002

Tomáš Pospiszyl | focus | en cs

Kreslíři, kteří se podíleli na vytvoření Octobriany, patřili ve své době ke klasikům žánru dobrodružné ilustrace v Československu. Lví podíl na vizuální podobě Octobriany měl Bohumil “Bimba” Konečný (19. 4. 1918–14. 1. 1990), autor většiny kreseb i nezapomenutelné obálky k celému svazku. Tento plzeňský rodák a gymnaziální spolužák Miroslava Horníčka během svého života přispíval do časopisů Mladý hlasatel, Vpřed, později Stezka, Ohníček a dalších. Jeho výtvarné začátky byly spojeny především s obdivem ke staršímu Zdeňkovi Burianovi, brzy se však od svého vzoru odpoutal a vytvořil si vlastní styl. Další inspiraci našel ve veristickém realismu Luďka Marolda. Ve čtyřicátých letech absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Jakuba Obrovského, ale po celý život se věnoval především ilustraci. Jeho realistické pohledy na americkou prérii prý byly inspirovány krajinou v okolí řeky Malše. Ilustroval knihy Jaroslava Foglara, Otakara Batličky a mnoho kovbojek a dobrodružných románů od různých spisovatelů. Je autorem četných obalů, reklam, propagačních letáků a plakátů. Jeho práce stylově odpovídají americké komerční ilustraci čtyřicátých a padesátých let. Ostatně spolupracoval rovněž s Československou obchodní komorou, pro kterou vytvářel různé reklamní plakáty právě pro severoamerický trh. Pravděpodobně by mu nedělalo žádné potíže prosadit se na tomto poli i mezinárodně. Kontakt s cizinou i novými trendy mu však znemožnila nejdříve německá okupace a později komunismus, pro nějž jeho styl na první pohled zaváněl buržoazní frivolitou. Dnes neprávem opomíjený autor byl technicky daleko zdatnějším umělcem než známější Zdeněk Burian, jeho znalost anatomie i schopnost výtvarné zkratky byla obdivuhodná. Většinu svého života doslova živořil a před přáteli nezastíral, že v těžkých dobách ho musela živit jeho žena.
Na Octobrianě se několika obrázky vrtulníků nad Prahou nedobrovolně podílel i Miloš Novák (16. 1. 1909–29. 9. 1988), absolvent soukromých malířských kursů Václava Sychry. Vedle ilustrování dobrodružných románů se uplatnil i výtvarným doprovodem k Jiráskovu F. L. Věkovi. Dlouhá léta jako kreslíř spolupracoval s novinami Svobodné slovo, sám se pokoušel o malbu. Měl za sebou i několik samostatných výstav, jedna z posledních proběhla na sklonku osmdesátých let v Jahodovém baru ve Vodičkově ulici v Praze.
Společně s Burianem tito umělci v šedesátých letech tvořili starou gardu dobrodružné ilustrace, která první zkušenosti sbírala ještě před válkou nebo v období před ovládnutím knižního trhu kulturní politikou socialistického státu. V poválečném Československu se tito umělci dostali do rozporu s oficiální estetikou, navíc bylo omezeno masové vydávání dobrodružné literatury, na jejímž ilustrování byli doposud závislí.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…