Časopis Umělec 1999/4 >> Moc puntíků Uty Weber Přehled všech čísel
Moc puntíků Uty Weber
Časopis Umělec
Ročník 1999, 4
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Moc puntíků Uty Weber

Časopis Umělec 1999/4

01.04.1999

Luděk Rádl | umělec | en cs

Vesele barevné puntíky mění zvolna tváře galerií a fasády budov v Německu. To bylo tak....Umělkyně Uta Weber před pár lety mlsala Toffifee a když už je tak jedla, vryly se jí do mozku. Instalace v rámci výstavy Maikäfer Flieg v Kolíně nad Rýnem byla jejich nejzřejmější oslavou. Zvětšené a dokonale provedené pamlsky tam ztrácely spojení se sladkou inspirací a trochu i s touto planetou, aniž by působily popově nebo naopak příliš formálně. K trojrozměrnému vyjadřování se Uta obrátila záhy zády- jednak z důvodů ryze praktických, ale především z čiré potřeby zasahovat více do prostoru uvnitř i vně galerie. Její práce z posledních několika let jsou vlastně perforované barevné samolepící fólie umístěné v oknech vybraných objektů a galerií. Zpočátku vznikly komponované s dvoubarevnou grafickou značkou lehce připomínající řez vejcem nebo právě zmíněný značkový bonbón, později zůstalo u prázdných kruhových otvorů. Toto nahrazení trojrozměrného dvouprostorovým má dvojí efekt: pozorovateli uvnitř zkreslují realitu barev a denního světla, vně stavby pak strhují nesmlouvavě pozornost svou reklamní přímočarostí. Za soumraku a ve tmě se totiž efekt vnímání instalace zvenčí mnohonásobně zesílí rozsvícením uvnitř. Ze stavby se stává jakýsi “site-specific” lampion, stojící na pomezí tak rozdílných výslednic jako jsou reklama (vizuální jazyk reklamy) a na druhé straně téměř meditativní minimální vitráže. Uta Weber přiznává obdiv ke světlu a barvě - barva je podle ní složitá, protože v myslích lidí zůstává ve vztahu k umění trochu primitivní, hloupá, vulgární... To, co se považuje za pěkné, zde bývá černé, bílé nebo šedé.
Nošení objektů do galerií a jejich “aranžování” odpadlo, namísto toho Uta Weber zasahuje svou prací celý, jinak prázdný sál. Pozměněné světlo prostupuje barvou fólie a komponovanými otvory v ní dovnitř a například při instalaci “Penthouse” v Produzentengalerii v Kasselu dokonce “vypalovalo” jasně ohraničená kolečka na koberci.
Wewerka Pavillion v Münsteru podstoupil loni face-lifting, určený tentokrát Utou pouze pro pohled zvenku. Řada hostů na vernisáži nechápala takové omezení a snažila se otevřít zamčené dveře, přičemž někdo udělal v plášti budovy dokonce díru, aby tak “viděl víc”. Vystavování pozměněných budov - objektů jako umění přestává autorku uspokojovat, a tak hodlá další práce sama celé i konstruovat.
Uta Weber není člověk spokojující se s pouze s několika možnostmi jednoho oboru. V Austrálii uspořádala hudební diaprojekce, kdy k velkoplošnému dvojitému promítání improvizoval na kytaru její přítel sochař Thomas Stimm. Oba společně založili před pár lety Best of Our Planet Production, která zasahuje módu a design.Veškerá činnost této rodačky z Leverkussenu má společnou jednoduchost, geometrii a barvy. Kolín n. Rýnem, kde žije, je velmi stimulující, otevřené město nadupané kulturou a designem. Čeho se mu nedostává na urbanistické přitažlivosti (zřejmě navždy zničené bombardováním koncem II. světové války), to jako by se proměňovalo ve svěžest a zvědavost. Nebo hravost, kterou jinde ve Spolkové republice těžko najdete.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…