Časopis Umělec 2001/4 >> Cizí fantazie (My reality, Brooklyn Museum of Art, New York) Přehled všech čísel
Cizí fantazie (My reality, Brooklyn Museum of Art, New York)
Časopis Umělec
Ročník 2001, 4
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Cizí fantazie (My reality, Brooklyn Museum of Art, New York)

Časopis Umělec 2001/4

01.04.2001

Františka a Tim Gilman-Ševčík | reviews | en cs

My Reality: Contemporary Art and the Culture
of Japanese Animation, Brooklyn Museum of Art,
New York, 28. července – 7. října 2001
Františka
a Tim Gilman-Ševčík
Putovní výstava My Reality se zabývá vlivem anime na vysoké umění nejen v samotném Japonsku, ale po celém světě. Z osmnácti umělců prezentujících v Brooklyn Museum of Art sochy, video, obrazy a fotografie je jen osm z Japonska. Práce rodilých Japonců, kteří vyrůstali obklopeni anime, se liší od děl zahraničních umělců, kteří jí byli údajně ovlivněni.
Mezi japonskými umělci jsou ostřílení hráči jako Takashi Murakami, Yoshitomo Nara, Mariko Mori i méně známá jména jako Momoyo Torimitsu, Taro Chiezo, Miko Kato, Kenji Yanobe nebo korejská umělkyně Lee Bul. Díky své sounáležitosti s touto kulturou posouvají její vizuální jazyk o krok dál a často vytvářejí nové postavy, jako je například Murakamiho tvor DOB. Postava inspirovaná Mickey Mousem prožívá příběhy, které Murakami vypráví prostřednictvím soch, malby a zboží, jež se podobá slavné Hello Kitty. Momoyo Torimitsu poukázala na jeden ze základních prvků anime, jímž je kawaii, čili roztomilost. Její práci Nějak se necítím dobře tvoří obří růžová zaječí dvojčata. Navzdory nepříliš šťastné instalaci, kvůli níž původně hroziví obři vypadají jako přerostlé hračky, dovádějí její zajíčci japonskou posedlost roztomilostí a nevinností do neočekávaných extrémů (které někdy zdánlivě hraničí až s dětskou pornografií). Ale Japonci mohou svůj jazyk překrucovat, rozšiřovat, zvýrazňovat, přičemž anime, čili “super plošná” kultura existující na mnoha úrovních, dokáže všechna tato gesta do svých rozšiřujících se hranic pojmout.
Naproti tomu umělci z USA a Evropy si z anime půjčují formálnější prvky. Svědčí o tom například obrazy Inky Essenhigh nebo Jamese Esbera. Miltos Mantes zpracoval počítačové hry Tomb Raider a Soul Blade, jež byly anime inspirované, a připravil video, v němž hrdinky mísí agresivní úspěch s emocionalitou. Bojovnice znovu a znovu podřezává svého mužského protivníka a pokaždé říká “Nikdy na tebe nezapomenu” nebo “Promiň”. Práce umělců ze Západu však nakonec do světa anime nezapadají. I když některé z nich splňují formální požadavky, nevypadají “super ploše”. Stejně jako návštěvník výstavy zatím zůstávají vně této fascinující cizí kultury.
Přeložil Vladan Šír




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.