Časopis Umělec 2002/4 >> Berlín Přehled všech čísel
Berlín
Časopis Umělec
Ročník 2002, 4
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Berlín

Časopis Umělec 2002/4

01.04.2002

Karel Císař | news | en cs

Arndt & Partner
Jestliže se ve své práci pro kasselská documenta XI Thomas Hirschhorn zabýval myšlením Georgese Battaille, svou letošní samostatnou výstavu v galerii Arndt & Partner Doppelgarage zasvětil dílu Friedricha Nietzscheho. Podobně jako v případě battaillovské série mu k tomu kromě hybridních skulptur z recyklovaného materiálu – mezi nimiž tentokráte vynikaly především krajiny z obřími hřiby, jimiž projížděly modely železnic – sloužily rovněž texty mladého filosofa Marcuse Steinwega, jež byly jedním z důležitých stavebních prvků celé instalace.

c/o Atle Gerhardsen
Působivá expozice, jejíž název Perfect Timeless Repetition byl převzat z El-lisovy knihy Glamorama, spojila díla umělců různých generací i výrazových prostředků. Dva póly konceptuálního umění představovala díla klasika Sol LeWitta a mladé, v Berlíně žijící Britky Ceal Floyer. Ta téma výstavy uchopila drobnou kresbou, v níž přes sebe kuličkovým perem stále znovu a znovu až do úplného znečitelnění psala “znovu a”. Dílo Petera Friedla Bez názvu (Berlín) sestávalo z čísla 68 namalovaného na zdi vzhůru nohama, jež odkazovalo k politickým událostem let 1968 a 1989. Michal Majerus, jenž vloni ve svých nedožitých pětatřiceti letech zemřel při letecké havárii, byl zastoupen devíti obrazy, inspirovanými světem masmédií. Rikrit Tiravanija nechal v neonu provést dětsky neumělý pokus o nápodobu jeho rukopisu a Liam Gillick, jenž se představil rovněž na dvou samostatných expozicích v galeriích Schipper & Krome a Max Hetzler II, ke stropu zavěsil jeden ze svých celuloidových rámů.

Galerie Barbara Thumm
Ještě předtím, než budou její díla zahrnuta do skupinové výstavy ve Walker Art Centre v Minneapolisu, připravila mladá Britka Bridget Smith samostatnou expozici pro svou berlínskou galerii Barbara Thumm. Podobně jako ve svých předchozích fotografických projektech, v nichž se zabývala interiéry kinosálů či architekturou Las Vegas, i zde se věnuje analýze specifických virtuálních prostředí. Hotelový pokoj, šatna tělocvičny, stylový budoár, romantická koupelna či dostihová stáj jsou totiž, jak je z některých detailů zřejmé, ve skutečnosti kulisami k natáčení pornografických filmů.
Karel Císař




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.