Časopis Umělec 2002/2 >> Umění v bunkru Přehled všech čísel
Umění v bunkru
Časopis Umělec
Ročník 2002, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Umění v bunkru

Časopis Umělec 2002/2

01.02.2002

Michaela Sečanská | galerie | en cs

Vernisáží výstavy Upside Down zahájila 4. června 2002 bratislavská Galerie Priestor for Contemporary Arts čtvrtý rok své existence.
Tato výroční výstava představila slovenské i zahraniční výtvarníky, přičemž většinu z vystavených děl tvořily práce z oblasti video-artu, zbytek doplňovaly instalace a barevné digitální tisky. Kromě známého polského umělce Zbigniewa Libery tu ze zahraničí byli Hajnal Németh, která se představila dvěma nápaditými videoprojekcemi, dvojice Vladimir Nikolić a Věra Večanski s videem nazvaným How to Become a Great Artist (Jak se stát skvělým umělcem), v němž úspěšný umělec na základě vlastní zkušenosti radí mladé nezkušené umělkyni, jak se dostat mezi uměleckou elitu, a nakonec Krassimir Terziev, který ve svém projektu On the BG Track (Bulharskou cestou) představuje formou digitálních barevných tisků úryvky z filmů, v nichž je zmínka o Bulharsku. Vystavení slovenští autoři Aneta Mona Chişa, Marek Kvetán, Marko Blažo, Gabika Binderová a Dušan Zahoranský patří k nejvýznamnějším představitelům mladé generace a všichni měli v minulosti samostatnou výstavu v Galérii Priestor.
S těmito umělci kurátor a zakladatel Galerie Priestor Juraj Čarný (1974) spolupracuje nejčastěji. Už během studií se jako kurátor nebo koordinátor aktivně účastnil mnoha výstav (BillboArt, 1995; Socha v galerii, 1996; Čas města — Dušan Zahoranský, 1996; Instalace — Marek Kvetán a Patrik Križovenský, 1997; Readme, 1998) a uvažoval o vytvoření galerie současného umění, která v té době v Bratislavě chyběla. Když v roce 1998 dokončoval diplomovou práci na Univerzitě Komenského v Bratislavě, doslechl se o zajímavém prostoru, který by byl vhodný pro provozování galerie. Šlo o bývalý protiletecký kryt v sídle jedné reklamní agentury. Jejímu kreativnímu řediteli Martinu Knutovi se myšlenka galerie zaměřené na alternativní a experimentální projekty současného umění zalíbila, souhlasil s jejím vznikem a poskytl jí do začátku finanční podporu.
Úvodní výstava se uskutečnila 26. května 1999 pod názvem Prostor pro rekapitulaci. Představili se na ní přední slovenští výtvarníci od nejstarší po nejmladší generaci: A. Mlynárčik, S. Filko, R. Fila, R. Sikora, D. Tóth, V. Kordoš, O. Laubert, D. Fischer, P. Rónai, K. Pichler, R. Galovský, I. Németh, R. Ondák, D. Lányi, D. Sadovská, D. Zahoranský, M. Kvetán, M. Blažo, P. AGAT Huba.
Byla to zároveň pilotní výstava rozsáhlého výstavního projektu nazvaného Začátek konce — Konec začátku (1999-2000). V jeho rámci proběhla kontroverzní výstava Malík Urvi české umělecké skupiny Pode Bal, která vyvolala množství protichůdných reakcí v Česku i na Slovensku. Verze pro Galerii Priestor byla doplněná o fotografie slovenského prezidenta Rudolfa Schustera a bývalého šéfa československé státní bezpečnosti (StB) Alojze Lorence. Další slovenskou aktualizací této výstavy byl projekt Petera Kalmuse Mail-Art (i)lustrace, ve kterém konfrontoval čtyři prezidenty, již vzešli ze slovenského politického prostoru: Dr. Tisa, Dr. Husáka, Ing. Kováče a Ing. Schustera. Dalšími zahraničními umělci v rámci projektu Začátek konce — Konec začátku byly Zuzanna Janin a Jenny Schmidt. Z domácích autorů Juraj Čarný představil umělce své generace: M. Kvetána, C. a M. Blažovi, D. Sadovskou, P. AGAT Hubu, A. M. Chişu, P. Križovenského, D. Zahoranského, D. Lányi, a J. Mančušku. Ze starších výtvarníků představil nejen dílo P. Rónaie, ale především připomenul tvorbu pozoruhodného slovenského umělce Igora Kalného, který zemřel předčasně v roce 1987. Výstava obsahovala jeho akční a konceptuální kresby, razítkové grafiky i fotodokumentace z akcí, které organizoval. Čarnému se podařilo získat některé do té doby nevystavené práce. V průběhu výstavy se konala diskuse na téma tvorby Igora Kalného za účasti teoretiků umění.
Kromě výstav Juraj Čarný uspořádal mezinárodní sympozium a přednáškový cyklus s názvem Videoart +, na němž vystoupili mnozí významní slovenští a mezinárodní teoretikové a umělci věnující se problematice video-artu (např. Don Ritter, Keiko Sei, Marek Wasiliewski, Miklós Peternák, Michael Bielický).
V současnosti v Galerii Priestor probíhá druhý výstavní projekt Experimentální laboratorium (2001 –2002). V něm zatím vystavila Kateřina Vincourová instalaci Hobby-raum, která se skládala z nafukovacích terárií pro zvířata. Dále proběhla kolektivní výstava představující možnosti využití zvuku v současném výtvarném umění s názvem Sound in Art, na níž slovinská kurátorka Nataša Petrešin uvedla tvorbu M. Behrense, Monogramisty T. D., M. Peljhana, S. Philipsz, M. Potrč, C. Randla, E. Sabjornssona, dvojice Scanner + Tonne.
Ačkoli těžiště výstav leží především v Čarného generaci, jsou do koncepce výstavního prostoru zahrnuty i práce umělců generace starší (M. Kern, M. Paštéka, O. Laubert). Naopak z mladších výtvarníků se působivou instalací nazvanou Prostor představil Milan Mikula, který se zabývá především grafickým designem, scénografií a projekty pro veřejné prostory. V Galerii Priestor vybudoval obrovské pohyblivé stěny, umožňující návštěvníkovi manipulaci s prostorem galerie, čímž nastolil otázky volnosti a omezení pohybu.
Finanční prostředky na chod galerie získal Čarný ze sponzorských příspěvků a z grantů vyhlášených Ministerstvem kultury a nadací NPOA. V roce 2002 nebyl Galerii Priestor udělen žádný státní grant. Navíc město Bratislava nekomerční galerie nepodporuje vůbec. Toto ignorování ze strany státu a města je pobuřující především vzhledem k počtu kvalitních projektů podporujících slovenskou kulturu, které Galerie Priestor v průběhu své existence uspořádala. Juraj Čarný jako galerista dokonce dvakrát prezentoval slovenské výtvarné umění na uměleckém veletrhu organizovaném galerií Hubert Winter ve Vídni a v Innsbrucku. Galerie Priestor se letos navíc poprvé zúčastní veletrhu současného umění Art Forum Berlin.
V druhém pololetí 2002 a během roku 2003 plánuje Galerie Priestor v rámci projektu Experimentální laboratorium navázat systematickou spolupráci s partnerskými galeriemi v zahraničí a realizovat mezinárodní výstavní projekty. Na říjen se ve spolupráci s Galerií Ellen de Bruijne Projects plánuje výstava nizozemské výtvarnice Marie Pask zabývající se videoartem v koncepci českého kurátora Radka Váni. Základem činnosti galerie pro rok 2003 by měla být užší spolupráce na společných projektech s následujícími galeriemi: Galerie Raster z Varšavy (Zbigniew Libera), Galerie Display z Prahy (Jan Kadlec), Galerie Trafó z Budapešti (Balázs Beothy), Galerie Škuc z Lublaně, Galerie Mezzanin z Vídně.
Dalším připravovaným projektem bude výstava, workshop a přednáškový cyklus s názvem Art Without Frontiers, věnované tématu rekonstrukce identit mezi nacionalismem a globalizací. Kurátorkou výstavy bude Nino Danelia, která představí tvorbu současných gruzínských umělců. Galerie Priestor se též spolupodílí na přípravě The Last East European Show, jež se uskuteční v dubnu 2003 v Museum of Contemporary Art v Bělehradě s účastí A. M. Chişy, M. Kvetána. a D. Zahoranského.

Priestor for Contemporary Arts
Somolického 1/B
811 05 Bratislava
tel. (+421) 905 231187
e-mail: juraj@publicis.sk
Web: www.publicis.sk/priestor




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."