Časopis Umělec 2005/3 >> Zůstat na půl cesty? To už zbývá jen půl cesty do cíle. Přehled všech čísel
Zůstat na půl cesty? To už zbývá jen půl cesty do cíle.
Časopis Umělec
Ročník 2005, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Zůstat na půl cesty? To už zbývá jen půl cesty do cíle.

Časopis Umělec 2005/3

01.03.2005

Jiří Ptáček | info | en cs de es

Kouř valící se ze střechy domu U Kamenného Zvonu mohl náhodného chodce vystrašit. Gotickou památku ovšem nezachvátil požár. Za bedlivého hasičského dozoru zde Jana Kalinová experimentálně vytvářela umělý mrak.
Bílý plyn stoupal průhlednou rourou několik metrů nad římsu domu a obklopoval soustavu nafukovacích balónů. Iluzi mráčku rušil vítr, který odtrhával plyn od balonů a šířil ho ovzduším. „Považuji to jen za skicu. Na uspokojivé řešení nebyly vhodné podmínky,“ hodnotila Kalinová akci, jejíž výsledek se podobal velké dýmovnicové fakuli.
Na technickém řešení obláčku, s nímž by případně mohla libovolně manipulovat, Kalinová pracuje už přes jeden rok. Kurátor Bienále mladého umění Zvon Karel Císař jí však jako první přiměl k tomu, aby své návrhy otestovala v reálném prostředí. Diváci tak byli svědky pokusu, který měl ověřit či vyvrátit platnost dosavadních teorií. Protože se neobvyklá podívaná konala jen napůl a mrak byl mrakem jen vzdáleně, mohli odcházet zklamaní.
Jana Kalinová stále více kříží imaginaci a vědu. Představa uměleckého díla ji vede k postupnému odkrývání fyzikálních zákonitostí a postupů, jak zajistit trvání třeba i tak neužitečné simulaci, jakou je umělý mrak. Že by ironická glosa k politickému heslu starých komunistů „poručíme větru, dešti“? Snaha odklonit se od nátlaku ekonomů a politiků, aby vědecký výzkum řešil hlavně konkrétní problémy dnešní společnosti? Snaha prověřit, nakolik amatér může prozkoumat místa, kam věda i při svém širokém záběru zapomněla nahlédnout? Paralela k prospektorské činnosti prvních automobilistů a aviatiků, kteří také nedokázali vysvětlit, k čemu se „to“ bude hodit, a přesto „to“ nevzdali? Návrat k alchymii?
Úsilí Jany Kalinové vyvolává celou řadu otázek, nad nimiž se lze už nyní zamýšlet.
Proto lze nepovedený mrak považovat za nejlepší zásah do veřejného prostoru Prahy, co se v posledních letech odehrál. Určitě byl výzvou i pro odborníky na chování plynů, aby přispěli k vyřešení nevyřešených úskalí. Až jednou spočinou ve stínu mobilního obláčku, možná poděkují umělcům, že nad utopiemi nemávli rukou.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.