Časopis Umělec 1998/1 >> Jiří Ptáček Přehled všech čísel
Jiří Ptáček
Časopis Umělec
Ročník 1998, 1
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Jiří Ptáček

Časopis Umělec 1998/1

01.01.1998

Lenka Lindaurová | nové tváře | en cs

nar. 1977, studuje malířskou školu u Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění v Praze

Stejně jako mnoho jiných mladých umělců ani Jiří Ptáček nerezignoval na klasickou malířskou tvorbu - přitom netvrdí, že malba je renesancí hodnot umění po době postmoderní. V malbě zatím bezprostředně reflektuje své osobní pocity a aktuální zážitky.
Pohybuje se v několika výrazných polohách. Existenciálně laděná figurativní tvorba nezobrazivě otevírá vnitřní stránku lidského těla, zabývá se patologickými změnami fungujících struktur, ptá se na to, co lze považovat za normální, existuje na hranici fyzického a mentálního. Charakterizují ji potemnělost a překvapivě nahozené detaily. Zcela jiný rukopis nese dekorativní linie metalově barevných pláten, jejichž struktura připomíná kompjuterovou zkušenost.
Lehká ruka, kterou Ptáček maluje, je nejvíc patrná v poslední sérii obrazů vzniklých po pobytu na Kanárských ostrovech. Jedovatě barevné krajinky s palmami, girlandami žárovek a se zapadajícím sluncem se odvolávají na snadnost života v tupém světě reklamy na ideálno. Zároveň obsahují i potřebnou dávku romantičnosti a přirozené inklinace k přírodní „primitivnosti“. Těžko říct, kolik procent ironie a kolik pudů obsahují. Jsou rozhodně velmi přitažlivé, jako se to na druhé straně stává i kýči. Tato jemná balance i přirozenost a virtuozita Ptáčkova malování patří k jeho současným devizám.

(lin)

Fotografie Linda Malá




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…