Časopis Umělec 2002/3 >> V přímém přenosu Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2002, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

V přímém přenosu

Časopis Umělec 2002/3

01.03.2002

Tomáš Pospiszyl | focus | en cs

Pod dokumentárním pořadem “Skandál s Amazonou” jsou podepsáni autor námětu a scénáře Jiří Martin a režisér František Arlet. Pořad dobově typickým ironicko-demagogickým způsobem zpracovává celou kauzu pohledem československých ideologů, který mnohé zamlčuje a hlavní vinu svádí na světový imperialismus či britskou tajnou službu. Z dnešního hlediska jsou nejzajímavější výpovědi Zdeňka Buriana a především Bohumila Konečného, jež tvoří hlavní část pořadu. V jednom ze záběrů Konečný listuje knižní podobou Octobriany a předstírá překvapení nad obrázky, jejichž novou podobu musel znát již minimálně tři roky.
Bohumil Konečný: “No to je strašidelný. Dělal jsem to, ale všecky ty další věci jsou přidělaný. Všecky ty symboly. Všecko to další je jiný, přidělávaný někým jiným. Ježišmarjá! No tak to teda… S tím nemá nikdo z nás nic společnýho. U nás se to nazývalo — ten seriál co jsme dělali na ukázku — Amazona. To je děsný, to je strašný. To je ničema, to nemá obdobu.”
Komentář pořadu: “Malíři (Sadeckého) na slovo poslouchají. Ostatně zrovna je doba, kdy je v módě koukat se na Západ a prodávat se raději za hranicemi než doma. Prorazit do světa, v kterém se vůbec nemluví o žádném svědomí umělce ke společnosti, kde je volnost tvůrčí práce a kde se nikdo nikoho neptá, zda to či ono se slučuje s morálkou nebo vkusem. Vkus nevkus, kýč nekýč a jakápak socialistická morálka, jen když to sype a na kontech budou místo korun marky, libry nebo dolary. Tak kreslí bez zábran a všechno. Jen aby prorazili. Aby se proslavili v západních kruzích. Navíc Petr Sadecký spěchá: Teď, právě teď je příhodná doba prorazit na západní trhy. Bůhví jak to bude třeba za rok.”
Bohumil Konečný: “Měl jsem ho za svýho syna, skoro bych řekl. Velice jsem mu byl nakloněnej, ovšem potom, co dneska dělá, — ne dneska, to už je připravováno zřejmě daleko dřív —, si myslím, že je to to poslední a nejničemnější, co někdo může udělat.”





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…