|
Zcela mimořádný úspěch na letošním veletrhu Art Basel zaznamenal pražský galerista Jiří Švestka. Nejprve se mu podařilo prosadit do ostře sledované sekce Art Statements, kam bylo vybráno 27 z původních 240 uchazečů, kteří zde měli vystavit projekt jediného mladšího autora. O dílo Kateřiny Vincourové, pro něž se Jiří Švestka v tomto riskantním podniku rozhodl, byl značný zájem. Rychle byly prodány její kresby a nakonec svého nového majitele nalezla i monumentální instalace Malibu Airways. Pro svoji osobitě budovanou sbírku, která kromě děl klasiků jakými jsou Donald Judd či Carl Andre zahrnuje i díla dosud méně známých umělců, ji získala španělská sběratelka německého původu Helga de Alvear, která již od pražské galerie před časem koupila práci Dana Grahama. Malibu, jehož prodej představuje dosud zřejmě největší obchod s dílem současného českého umělce na volném trhu, bude na podzim za přítomnosti významných hostů vystaveno spolu s dalšími akvizicemi v madridském domě paní de Alvear. Galerie Jiří Švestka se tomuto úspěchu rozhodla přizpůsobit i svou prezentaci na zářijovém Art Foru v Berlíně, jíž by tak měla dominovat právě díla mladších českých umělců Jiřího Černického, Mileny Dopitové, Markéty Othové a Kateřiny Vincourové.
Doporučené články
|
|
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
|
|
|
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006
Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
|
|
|
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
|
|
|
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář