nar. 1976, od roku 1994 studuje v ateliéru ilustrace a grafiky u Jiřího Šalamouna na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v roce 1998 absolvoval stáž v ateliéru fotografie Pavla Štechy na téže škole
Pavel Novák vytváří své počítačové či fotografické obrazy jako vizuální informace inspirované okolním světem. Některé vznikají náhodně, některé jsou metaforou spojující různé vjemy – reklamní grafické značky, pocity z cest, módu, umělecké trendy. Ve svých pracích reaguje nejen na reklamy, ale i nekonečně se opakující televizní programy, na jejich absurdnost a exhibicionismus lidí v nich vystupujících. Jiným zajímavým fenoménem je pro Nováka “shopping”, gigantický rozměr tohoto procesu i rafinované obchodní triky na zákazníky. Novák si vymýšlí mystifikace, ve kterých zaměňuje různé spotřební předměty za věci jim podobné, ale poněkud znejisťující. Nachází také tvary objektů, které skládá do kompozic napodobujících styl hi-tech. Umění podle něho nemusí nic vymýšlet, stačí jen nacházet to, co už bylo někde vytvořeno.
Doporučené články
|
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
|
|
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
|
|
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
|
|
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář