Časopis Umělec 2002/2 >> Platforma 6: Nerealizovaná otevřenost Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2002, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Platforma 6: Nerealizovaná otevřenost

Časopis Umělec 2002/2

01.02.2002

Ewa Rybska,Wladyslaw Kazmierczak | výstava | en cs

Performeři ze střední Evropy děkují politikům a předním světovým kurátorům za ignoranci a skvělou izolaci

Ewa Rybska & Wladyslaw Kazmierczak

Z hlediska performera jsou Documenta 11 geniální výstava, protože se během ní realizovaly mnohé postuláty, které performační umění naznačilo už před třiceti lety. Rozdělení na umělecké disciplíny v Kasselu neplatí. Umění se vysvobodilo z tlaku uměleckého trhu a estetických pravidel. Umělečtí kritici už nemusejí umělecká díla interpretovat, protože jsou všem srozumitelná. Toto umění totiž s vážností vypovídá o tragédiích dnešního světa. Documenta 11 poprvé není místem rafinovaných her uměleckého establishmentu, který má během podobných akcí vždy příležitost zafixovat sezonní trendy a pozice romantických umělců — géniů kategorizace. Documenta 11 varují, že dnes není místo pro umění, jehož hodnoty se opírají o modernistické základy nebo dadaistickou zrádnost, ironii, vtip, smysl pro humor nebo excentrickou představivost. Čas takového umění už vypršel. Umění by mělo nezúčastněně sloužit lidem, nikoli moci nebo trhu. Tato výstava dokládá, že dokážeme překonat eurocentrismus nebo amerikocentrismus. Říká nám, že svět je větší a komplikovanější než osa G8. Otevřenost — stále ještě nerealizovaná — je jedinou alternativou pro dnešek i pro budoucnost. Documenta 11 nám opět připomínají západní kulturní dominanci, která je dnes nepřijatelná.
Při pohledu na výstavu však nevíme, zda uvedení neznámých umělců na světovou uměleckou scénu není jen dočasným rozmarem západního člověka, nebo jen testuje umělecký systém. Je politickou reakcí na útoky antiglobalistů, či hlubokým humanistickým procesem (nebo jen gestem)? Západní kultura má neuvěřitelnou vlastnost asimilovat a vyhlašovat myšlenky otevřenosti, přitom je však hermetickou strukturou vnucující ostatním svá pravidla, kterým nebudeme schopni porozumět, tzn. nepochopíme důvody, proč je ve srovnání s jinými kulturami středoevropská kultura spíše ignorována a izolována. Také nebudeme moci logicky vysvětlit marginalizaci performance v západní kultuře. Přitom jde o druh umění, který paradoxně vznikl v New Yorku. Vzhledem k tomu, že se tak ocitáme svým způsobem dvojnásobně mimo oblast umění, uvědomujeme si lépe známky pokrytectví v západní kultuře a další vzorce globalizované civilizace. A za to vám děkujeme.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…