DIVUS LONDON: TIROL ISCH LEI OANS a wild niche by God’s Entertainment
TIROL ISCH LEI OANS a wild niche by God’s Entertainment

TIROL ISCH LEI OANS a wild niche by God’s Entertainment

04.06.2009 - 30.06.2009

DIVUS LONDON | en

TIROL ISCH LEI OANS

Swapping out of focus ideas for clear images!

„What would we poor people do, if we couldn’t always recreate an idea of homeland, love, art and religion, with which we can always cover, a little, the dark, black hole.“ Max Beckmann, Wartime letter

The images of the “Tirol isch lei Oans” (Tirol for us) attempt to uncover provincial life and national sentiment, in the same vein as Fassbinders films “Katzelmacher” and “Angst essen Seele auf”.

They try to describe national pride, showing the typical provincial activities of locals. The power from below approach needs to show people as conscious political codification for patriotism. Xenephobia, thirst for power, national consciousness and trust are the subjects. The photo setting leads to a parody: never trust somebody who speaks ill of his homeland. In their provincial world, professions such as hunters, footballers and farmers represent people who display pride in their country. Simultaneously, in a parallel reality, they can be displayed in a very different context. In a parallel reality, there’s a spark of truth, or is this indeed normal life? Or indeed, are we not all a little bit proud of this country? To reach the whole portrait, the clichés of provincial lifestyle and pride in all of its notorious activities,

stereotypes of the region will be displayed. Thus, the definition of local patriotism will directly be fulfilled: patriotism is what I do every day.

 

Elimination of a reality

all pictures comply with reality, a reality that one tends to avoid in the countryside. The pictures communicate subjects of taboo, that the local population prefers not to be confronted with, or hushes. Topics, not likely to be published or at the utmost subject to jokes.  (In a small niche of land a huge problem evolves, it has to be aborted before someone from the „outside“, like, e.g. the press, gets to know about.) The position of the pictures belongs to a reality that is self-explanatory and self-obsessed; that wants to oppose the stereotype and exposes itself to the public. This reality is Tyrolean reality, and we must not negate it, because it stems from provincial tradition. It's a kind of tradition that blossoms in the privat home and engages everybody: the cases reflected in the pictures must be avoided, because they harm our tradition and attempt to disgrace the country, the family's reputation and the catholic church. They cause humiliation of the people and thus of the population of the province. Don't forget:  Bisch a Tiroler, bisch a Mensch. (if you're a Tyrolian, you're a human being). Likewise we should not forget that our country, our family and our church are given top priority! Here, this holy trinity will never come to despair. Whenever there's possibility for despair or the danger of similar pictures gaining public grounds, they must be eliminated or banished from Tyrol. 

 

Identity initiating activity

The identity that is to be found behind each and every activity generates a new reality and perception of this activity. Here, it is liberated through the language of pictures. The readjusted, stage-managed language opens into a potentially infinite development of powerstructures and changability of the body. A new comprehension of the countryside, an artistic debate of tradition, patriotism, catholic church, heros and their roles in society. The question about confidence in a work of art, about an interaction between fiction and reality and the question about an individual relationship with the pictures or their pertinence. These pictures shall mirror the spectator's consciousness and his or her self-determindness concerning the political positioning of the subject.





04.06.2009 - 30.06.2009

Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…