Časopis Umělec 1999/4 >> Bytovka Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 1999, 4
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Bytovka

Časopis Umělec 1999/4

01.04.1999

Eva Husáková | reviews | en cs

Žijeme ve městě, které z mnoha důvodů (devastující průmyslová minulost a problémy přenesené do “prosperující” současnosti, problematické společenské rozvrstvení podmíněné vykořeněností a nezaměstnaností) nepovažuje kulturní scénu, její znovuobnovení a podporu za nosný prvek rozvoje. Město se sto tisíci obyvateli má tak jedinou nekomerční galerii (Galerie E. Filly) a pár vyčpělých, stěží přežívajících galerií charakteru Díla. Chybí zde místo pro menší akce,které nemusí být ani nadčasové a nadregionální, ani komerčně rentabilní, ale mohou být důležitým živlem pro oživení celkové atmosféry. Menší akce člověku umožňují udržet kontinuitu a mohou pomoci znovuvzkřísit kulturní “komunitu” (navíc je relaxace potřebná).
Právě existence okruhu uměnímilovných lidí je schopna podnítit obnovení bývalé tradice zájmu o umění, o kulturní dění, které není “posvěceno” megamediálními strukturami. A tak se zdá, že opět nastává doba malých, mimořádných akcí – pro jejich nezaměnitelnou, radostně intimní atmosféru setkávání s přáteli a zajímavými lidmi. To je významné pro udržování pocitu sounáležitosti, jenž může být iniciačním momentem při vytváření kulturního zázemí (a povědomí) ve městě či regionu, kde se na tuto dříve přirozenou součást života pozapomnělo.
Proč kvůli tomu pořádat bytovou výstavu? Nejde ani tak o únik do skuhrající, undergroundové opozice, ostatně takový čin by nebyl v současnosti příliš smysluplný. Řešení v podobě bytové výstavy je jen rychlým tahem, protože možnost otevření nové galerie zaměřené na prezentaci současného umění je více než svízelná. A tak se malý pronajatý byt proměnil ve výstavní prostor, ve kterém bylo nainstalováno přes šedesát obrazů Martina Koláře.
Jeho práce jsou intimně nenápadné – zdálky působí jako čisté, nedotčené (bílé, hnědé, černé) plochy. Teprve zblízka rozlišíte jemné předivo linií, skvrn a chuchvalců. Kolářovo výtvarné uvažování pramení z běhu života, z úseků, jež nejsou možná dostatečně zřetelné, avšak čistota a cílenost autorových záznamů (kompoziční, cyklická) a často až přebujelá estetika poznamenává paměť diváka mnohem déle. Obrazy Martina Koláře jsou připomínkami přírody, krajiny kolem Ústí nad Labem (České Středohoří, zahrada v Brně), poznámkami z výletů i pěších návratů nočním městem. Jeho programová existenciální asocialita ho vede k použití minimálních výtvarných prostředků a gest. Bílá, černá, přírodní pigmenty na téměř monochromní ploše plátna. Body, z nich složené linie a obrazce vytvářejí nepostřehnutelné, a přesto zásadní symboly krajiny Kolářovy existence. Jeho obrazy fungují vždy v mnohosti, v sériích, které neúnavně megalomansky produkuje.
Obrazy Martina Koláře zatím bylo možné shlédnout v čistých, sterilních prostorách galerií (Galerie E. Filly, Galerie mladých Brno a další), kde se zesiluje jejich neskutečná prchavost, až se stávají téměř neuchopitelnou, výlučnou chimérou. V prostoru žitém, v soukromém bytě, jako by náhle “sestoupily”, otevřely svá zákoutí a jejich neprůhlednost zprůsvitněla. Proměnily se v důvěrně známé “výseky zorných polí” – jako prasklinky na zdi u postele, které bychom dokázali nakreslit i poslepu. Bylo možné se na chvíli vloudit do světa, který jinak může zůstat ukrytý i proto, že to tak chceme.
Martin Kolář. Výstava v soukromém bytě v Ústí nad Labem, slavnostní otevření 6. 4. 1999.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…