Časopis Umělec 2001/2 >> Umělecké závody Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2001, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Umělecké závody

Časopis Umělec 2001/2

01.02.2001

Vladan Šír | news | en cs

Letošní porce uměleckých cen se v mnoha evropských zemích dostává do rozhodující fáze. V Londýně koncem května oznámili čtyři finalisty, v Bratislavě 20. června vyberou vítěze a v Praze tou dobou bude zasedat komise, aby vybrala české kandidáty.
Na Slovensku se letos soutěž poprvé koná pod názvem Cena Oskára Čepana a navazuje na dosavadní Tonal. Je modelována podle české Ceny Jindřicha Chalupeckého, kdy vítěz do 35 let získává tříměsíční pobyt v ateliérech Headlands nedaleko San Franciska. Mezi kandidáty na vítěze, kterému cenu předá slovenský prezident, jsou Dorota Sadovská, Marko Blažo, Erik Binder
a Dušan Zahoranský.
Finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého budou vybráni na konci června, přičemž vítěze komise vyhlásí na podzim.
Nejvyšší pozornost však stále přitahuje britská Turnerova cena. Za prvé je to dáno výhrou ve výši 20.000 liber (více než 1 milion Kč) a za druhé tím, že předávání vysílá v přímém přenosu televize. Turnerova cena navíc neustále vyvolává na ostrově vzrušené debaty o tom, co vlastně současné umění představuje. Letos plní stránky deníků díky jednomu z finalistů, Martinu Creedovi, jehož Dílo číslo 88 sestává ze zmačkaného listu papíru. Mezi zbývajícími finalisty jsou fotograf Richard Billingham, autor instalací Mike Nelson a největším překvapením je údajně nominace filmaře Isaaka Juliena. Další novinkou je fakt, že Creed a Nelson byli mezi 180 umělci, jež nominovala veřejnost, nikoli odborníci. Předseda poroty Nicholas Serota však ihned popřel jakoukoli demokratizaci mechanismu udělování ceny, když pro Guardian uvedl: “Tato cena není
a nikdy nebyla udělována na základě lidového hlasování.”
Podle modelu Turnerovy ceny vytvořili ve Francii vlastní Cenu Marcela Duchampa, kterou jako první v historii na konci loňského roku získal Thomas Hirschhorn, který na jaře vystavoval svou laureátskou práci v Centre Georges Pompidou. Cena je dotována částkou 200.000 franků (přibližně 1 milion korun). Letošní kandidáti nebyli dosud oznámeni.
V loňském roce ke všem národním uměleckým cenám přibyl maastrichtský The Vincent, evropská cena pro současného umělce, která se snaží vytvořit platformu pro jednotnou prezentaci evropského umění. Její výherci také získávají dosud nejvyšší částku v Evropě (50.000 euro, přes 1,5 milionu korun). Vincent se uděluje jednou za dva roky a loni jej získala Eija-Liisa Ahtila.

Vladan Šír





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…