Nekonečný jako zkušební instalace winraru a neočekávaný jako brexit. Takový je časopis Umělec a jeho nová vydavatelská strategie motivovaná neustálým civěním na hypnograf a otužováním. Jeho nová přítomnost je znepokojující i znechucující. Opět umírají stromy aby ego uniklo elektrovirtualitě. Alespoň na chvíli aby otřelo zaprášené police handlířů s textem přeměným ve fetiš.
V aktuálním čísle Umělce se schází hned několik příspěvků na téma „londýnský urbanismus“. V první řadě je to série článků o Balfron Tower, budově, jež údajně inspirovala J. G. Ballarda k nedávno zfilmované knize High-Rise. Články i báseň o tomto slavném londýnském "paneláku" přiléhavě doplňuje brilantní analýza urbanismu v Ballardově díle. Již tradičně však obsah Umělce prokazuje vydatný obsahový i formální rozstřel. Vedle sci-fi povídky napsané Usámou bin Ládinem zde najdeme úryvky z bataillovsky "páchnoucího" díla zapomenuté souputnice Tzary a Bretona, Justiny Frankové, dále je tu ukázka z knihy Maurizia Lazzarata o genealogii dluhu a dlužníka, zamyšlení Borjany Dodové nad civilizační blahodárností kosmonautické perspektivy, texty Lenky Klodové a Ivana Mečla, které doprovázejí masturbační obrázky amerického umělce Stu Meada, poněkud neblahá předtucha budoucnosti 3D tisku, jejímž autorem je Martin Kohout či kritický výlet Pala Fabuše do krajiny kolážového komiksu Varlén, pod nímž je podepsán SdCh.
Více o Umělci
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář