Časopis Umělec 2003/2 >> Futura o. s. Přehled všech čísel
Futura o. s.
Časopis Umělec
Ročník 2003, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Futura o. s.

Časopis Umělec 2003/2

01.02.2003

Mariana Serranová | news | en cs

V českém nízkorozpočtovém terénu působí nově vzniklé prostory galerie Futura doslova adrenalinově. K rozjezdům každého nového, vlastní historií nezatíženého projektu patří optimismus a velké naděje, v případě Futury je třeba k celkově suverénnímu dojmu ještě přičíst fakt, že v současné době (kdy český galerijní a umělecký provoz netrpí zrovna nadbytkem peněz a kdy každý hledá, jak umí), je jakákoli větší úspěšná iniciativa o to víc vidět. Futura vyčuhuje o to výrazněji, že strukturou programu a způsobem financování nemá v Praze precedens. Poslední pozitivní vzpruhou ve smyslu vzniku (a nikoli nijak neběžnému zániku) aktivní galerie se stalo otevření galerie HOME v prosinci minulého roku. To podstatné, co odlišuje Futuru od jiných galerií, je její ambice být funkčním “Centrem pro současné umění” s širším záběrem.
Iniciátorkou Futury je kurátorka Marisa Ravalli-Příhodová, v českém umění se pohybuje řadu let a má na svém kontě řadu vydařených projektů. Lze mluvit o šťastné shodě náhod, jež ji svedla s italskými partnery, kteří dali galerii nepostradatelné finanční zázemí. V říjnu minulého roku založili občanské sdružení a začali shánět prostory na vznik neziskového uměleckého komplexu. Hlavním předpokladem byly finance, náklady Futury kladou velké nároky na zahraniční sponzoring, který zprostředkovává hlavně Alberto Di Stefano. Současně Futura doufá i v podporu státu a fondů EU. Díky tomu bylo možné rekonstruovat prostor na Smíchově fantastickou rychlostí. Autorem architektonického řešení je Alberto Di Stefano. Dalšími členy čtyřčlenného týmu jsou umělecká poradkyně Camille Hunt a Eugenio Percossi.
Od jiných galeristů odlišuje galerijní tým Futury vehemencí, s jakou propaguje přístupnost publiku a bezbariérovou spolupráci s jinými galeriemi a organizacemi. Tomuto mottu nakonec nahrává i samotný prostor galerie, nepůsobí tak “soukromě” jako jiné soukromé galerie a nepůsobí tak ani program, který Futura razí. Z řady záslužných cílů Futury je jedním z nejzajímavějších vytvoření on-line databáze, která by evidovala umělce všech věků a generací a usnadňovala by zájemcům získat potřebné reference.
Možnosti tříposchoďové galerie jsou vskutku parádní, co do výstavní plochy (800 m2) nemají v Praze konkurenci, pro srovnání například reprezentativní prostor galerie Home disponuje 180 m2, sklepní chodby a celková členitost Futury umožňuje hravé zpracování instalací, pro ještě větší pohodlí má v přízemí galerie ještě na podzim tohoto roku vzniknout kavárna a knihkupectví.
Na zámek v Třebešicích (Kutná Hora), v letním sídle, kde letos v létě zorganizovala Futura první kolo workshopů, chtějí organizátoři zvát jak české tak zahraniční umělce. Oproti Čimelicím, které organizovala Nadace a centrum pro současné umění, budou podle Marisy Ravalli pobyty na zámku v Třebešicích organizačně a byrokraticky méně institucionalizované.
27. června 2003 Futura debutovala výstavou současného umění Survey ´03, kterou připravil kurátor Karel Císař. Uvažoval v kontextu pražského bienále a chtěl představit vícegenerační průřez dvacítky českých současných umělců. Jeho koncepce byla příznivě přijata a díky knížákovsko-klausovským tématům Davida Černého na sebe Futura hned na startu strhla hodně pozornosti. Dobrý tah je také druhá, aktuální výstava překvapujících “Nových obrazů” Jiřího Davida a videoprací švédské umělkyně Anniky Larsson. Další výstava představí finalisty Chalupeckého ceny. V budoucnu můžeme očekávat spolupráci s galeriemi, kurátory a umělci z Itálie, Holandska a USA, tým chce pokračovat v dialogu s domácími institucemi i s jednotlivci, nebrání se ani velkým akcím.

Zaujaly mě internetové stránky třebešického rezidenčního programu, které symbolicky reprezentuje La Main Ouverte, otevřená dlaň jako symbol velkorysosti, poslání a sociální role moderního umění. První, co mi asociovaly, byla marketingová strategie humanitárních organizací. S takto přece jen pateticky ilustrativní prezentací ideálu jsem se v sebeironií prolezlém uměleckém sektoru už dlouho nesetkala. Stylová podobnost to náhodná, Futura skutečně svým nastavením vykazuje jisté charitativní sklony, Marisa Ravalli mi potvrdila, že by ráda spolupracovala s krizovými centry. Plánuje také kulturní akce a večery, přednášky pro děti a studenty. Pak mě v souvislosti s citátem Le Corbusiera :…“plein main j´ai resu, plein main je donne”…, který je v textu k programu La Main Ouverte uveden, napadla také jiná případná interpretace motivu prázdné ruky, a to jánošíkovská: bohatým bral (všechno, co od sponzora dostal), chudým dával (rozdal umělcům a zas nic nemá). Že by nová vlna idealismu?
“Program galerie se nechce omezovat jen na prezentaci umění, chceme víc než jen umění,” říká Marisa Ravalli. Ideálem pracovního týmu je jakási “komunita” založená na co nejširší spolupráci. Začínající galerie, jejíž všeobjímající a velkorysý program je otevřený všemu se teprve profiluje. “Otevřená ruka” má pružné prsty, doufejme že se jí podaří plány pevně uchopit. Jejich realizace by českému kulturnímu prostředí jistě prospěla.

Galerie Futura, Holečkova 49, Praha 5, Smíchov
otevřeno ST – NE, 12 - 19 hod, vstup volný
více na www.futuraproject.com www.mainouverte.com
Aktuálně: Jiří David, Nové obrazy / Annika Larsson, Při vědomí (11. 9. – 2. 11. 2003)




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.