Časopis Umělec 2006/3 >> Marina Lipno - Přístav uprostřed lesů Přehled všech čísel
Marina Lipno - Přístav uprostřed lesů
Časopis Umělec
Ročník 2006, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Marina Lipno - Přístav uprostřed lesů

Časopis Umělec 2006/3

01.03.2006

Lenka Vítková | architecture | en cs de

Během pár let se na břehu přehrady Lipno rozvlnily stavby pozoruhodné ani ne tak architektonickou kvalitou, ale spíše okolnostmi vzniku a tím, jak změnily tvář a život vesnice, jež málem zmizela z mapy. Areál s jachetním přístavem nese hrdé jméno Marina Lipno. S podobnými komplexy se obyvatelé střední a východní Evropy setkávají stále častěji. Přestože do místní topologie přináší cizorodé prvky, kultivuje socio-ekomonické a mezilidské vztahy a zároveň ztělesňuje nové zákonitosti, které se nám nepozorovaně vkradly do života.

V povídce Zatopená ves líčí Jan Čep poslední dny ve vesnici Doupov, než ji zatopí přehrada. Františka Válková je poslední, kdo bude pohřben na doupovském hřbitově, který zůstane na nepřístupném břehu. Na jejím pohřbu farář nabádá farníky, aby se rozloučili a nelpěli na svých chalupách a polích... „abychom za sebou nechali plíseň a ssedlinu dosavadního života, všecko staré a přičmoudlé, rez starých hněvů a zlých návyků, a oblekli s novými domovy nového člověka...“ První večer v novém domě se hospodář Válek poprvé opije. Starý výminkář Válek zemře příští jaro. Nejmladší Jan si koupí koně. Čep vydal Zatopenou ves v roce 1938 v knize Modrá a zlatá a podle kostela trčícího „po ramena“ z vody se mohl inspirovat osudem obce Bítov, zatopené při stavbě Vranovské přehrady na Dyji v letech 1934–1938, jejíž obyvatelé se ze starého Bítova přestěhovali do moderně projektovaného nového Bítova nad přehradou.
Pro vznik Mariny je podstatná historie místa a jeho obyvatel. Lipno nad Vltavou je vesnice, která leží v jižních Čechách na Šumavě na břehu přehradní nádrže Lipno. Nejstarší zmínky o osadě „villa Lippen“ pocházejí z poloviny 16. století, pak se objevuje německy nazvaná obec Lipen, která se po vzniku Československa stala Lipnem. V roce 1938 musela Lipno opustit česky hovořící menšina a celé Vyšebrodsko bylo připojeno k Říši. V roce 1946 byli odsunuti německy mluvící obyvatelé, což bylo po válce veškeré obyvatelstvo oblasti. Noví dosídlenci, většinou rumunští reemigranti a Slováci, sem postupně přicházeli zejména proto, že jim byla slíbena opuštěná stavení, statky a půda. Ani v roce 1947, ani nikdy později se však nepodařilo obsadit všechny budovy a půdu, někteří z dosídlenců rozebrali přidělené budovy na stavební materiál a odešli do vnitrozemí. V letech 1952 až 1959 byla budována vodní nádrž Lipno s elektrárnou umístěnou 160 m pod zemí v obrovské jeskyni. Plochou 4 650 ha a objemem 306 milionů m3 je Lipno největším vodním dílem v České republice, „jihočeským mořem“. Původní osada, která ležela v údolí Vltavy, byla zatopena. Nad přehradou vyrostly ubytovací baráky pro dělníky, které tvořily prakticky jedinou zástavbou obce Lipno. Jako dítě jsem na Lipně na pionýrském táboře Modřín. Mlhavě se vidím v gumovkách a s obrovským listem lopuchu kráčet za dalšími postavičkami v pláštěnkách po nekonečné asfaltce, vlevo les, vpravo les a nad lopuchem šedé nebe. Dotýkání se zakázaného území provázelo hledání hub v nádherných lesích u hraničního pásma. Pohraničníci přišli na obligátní besedu ozbrojení a se psi.
Blízkost hranice samozřejmě znamenala stagnaci jakéhokoli rozvoje obce Lipno během čtyřiceti let socialismu. Teprve když bylo po převratu zpřístupněno pohraničí, Lipno získalo druhý břeh a česká noha možnost vstoupit do netknuté přírody pásma a nebo dokonce na „druhou stranu“ Šumavy – když přátelé mých rodičů konečně dostali devizový příslib, jejich trabant přejel v září 1989 německou hranici a oni spatřili zapovězené panorama dva měsíce před zvednutím železné opony.

Budování kapitalismu v pohraničí

V roce 1989 bylo na Lipně asi 240 obyvatel, kteří stále obývali chátrající domy ubytoven rozestavěné uprostřed lesa bez ladu a skladu a pobité eternitem. Konkurence neschopné podniky zaměřené na zemědělství a zpracování dřeva zanikaly, nezaměstnanost vzrostla. Místní zastupitelé uvažovali o přičlenění obce k některé z okolních, což by vzhledem k neutěšenému stavu zástavby patrně znamenalo její zánik. Obec zůstala bez majetku, na historický majetek nevznikl zákonný nárok. Zastupitelé se přesto rozhodli, že to zkusí. Jedinou možností, jak přežít, bylo přeorientovat se na turistický ruch, obec však neměla peníze na jeho podporu. Jedinou možností se zdálo přilákat do obce soukromé investory. Namísto oprav zchátralých ubytovacích zařízení někdejšího staveniště přehrady začala obec s využitím úvěrů skupovat pozemky v katastru. Kompletního přepracování územního plánu a dozoru nad územním rozvojem obce Lipno se na počátku 90. let ujali architekti Jiří Střítecký a Martin Krupauer z Ateliéru 8000. Územní plán budovali co nejkonkrétnější, aby usnadnili vstup investorů, obec investovala do inženýrských sítí. Zastupitelé věděli, že jeden hotel nestačí a společně s Ateliérem 8000 hledali investora do projektu volnočasového rezidenčního komplexu na šestihektarovém pozemku. Nechtěli park, ale základ nového sídla, který by kromě ubytovacích kapacit zahrnoval parkoviště, sportoviště, lyžařský areál, plaveckou halu, nezbytnou vzhledem k počasí na Lipně, ovšem nikoliv síť služeb, které provozují místní podnikatelé. Jejich představy naplnil projekt rezidenčního komplexu a jachetního přístavu Marina Lipno holandské společnosti Ingenieur Arnhem. Důležitým ukazatelem bylo, že Holanďané nechtěli vše vlastnit. Obec vlastní promenádu, přístav, páteřní komunikace, vodoteče a pozemky, což vytváří záruku, že v budoucnu nedojde k uzavření areálu. Nizozemští občané se v Čechách objevují od počátku devadesátých let. Kupují venkovské domy, budují kempy – ve Frymburku je autokemp holandského majitele, který do Čech přišel s rodiči, louka plná obytných přívěsů a stanů v blízkosti bývalého vepřína je holandským kempem u Chvalšin. Láká je sem spousta místa, výhodné ceny a lesnatá zvlněná krajina, jaká je v Čechách především v pohraničí, které odedávna zažívalo míchání národností a vlivů, během socialismu nejvíc zpustlo, a po revoluci by tu zejména u hranic s „kapitalistickými“ sousedy kromě vojenských prostorů vznikl další cvičný prostor pro podnikatelské a developerské experimenty. Někde místní podnikavci staví „holandské vesničky“, např. Villa park Happy hill v Čisté u Černého dolu v Krkonoších, což je pole s rastrem čtyřiceti dvou smutných chaloupek, které vesničkou nejsou ani v „sezóně“.

Holandská architektura v Čechách

Marina Lipno vznikla během tří let. V polovině roku 1998 byla zahájena stavba infrastruktury a jachetního přístavu, na niž v létě 1999 navázala první fáze výstavby objektů. Komplex zahrnuje 246 apartmánů a jachetní přístav se 136 kotvícími místy. Jak mi vyprávěl starosta Lipna Zdeněk Zídek, vzniku projektu předcházela řada inspiračních výletů, které podnikl společně s architekty z Atelieru 8000 do lokalit podobných Lipnu – do Holandska, Itálie, k Bavorským jezerům a do oblasti Solné komory. Zaujalo je zejména městečko Herrshing u jezera Ammersee 40 km od Mnichova. Odtud si patrně přinesli pro projekt klíčovou myšlenku dopravní a promenádní osy zástavby, kterou určuje pohledová dominanta – břeh přehrady. Široká promenáda na břehu navazuje na cyklostezku a z ní vybíhají mola do jezera a asfaltky mezi domy. Hlavní příjezdovou cestou je promenáda napojena na tzv. polipenskou magistrálu, která vznikala současně s Marinou a se svými restauracemi, obchody a kavárničkami tvoří výkladní skříň Lipna. Ingenieur Arnhem si z Holandska přivedla architektonickou kancelář Factor Architecten, Ateliér 8000 zajistil místní architektonický dozor. První projekt holandského ateliéru odmítl. Holanďané se zhlédli v selském baroku a snažili se vytvořit projekt, který by do jihočeského prostředí pěkně zapadal. Před lesnaté šumavské panorama na břeh Lipna umisťovali vlastní interpretace jihočeských barokních štítů a loubí z budějovického náměstí včetně typické budějovické dominanty, Černé věže. To, co tam nakonec stojí, je výsledkem zdlouhavého vyjednávání, česko-holandského ovlivňování, i, slovy architekta Jiřího Stříteckého, „načítání“ jihočeské krajiny holandskýma očima. Architektura je to banální. Symbolický arzenál zahrnuje citace tvaru typického holandského ženského čepce ve štítu ústřední budovy, jihočeské loubí i středomořskou architekturu. Terénní úprava mezi jednotlivými objekty odděluje promenádu romanticky rozvlněnými zídkami od travnatých ploch, kterými protékají potůčky v dlážděných korýtcích překlenutých dřevěnými lávkami. Krajina s můstky… Organická linie střech se vlní volném rytmu šumavského panoramatu nebo jezerní hladiny (podélně i příčně rozvlněná střecha se objevuje i u některých staveb Ateliéru 8000, např. nerealizovaném obytném domu Racek). Obecně je organické chápáno jako zakřivené a jako protiklad k mechanickému, tedy hranatému (zjednodušenost tohoto dělení a obtíže při definování organické architektury v Česku bych přenechala historikům architektury), a tyto formální charakteristiky na sebe nabalují další konotace: zakřivené, emocionální, venkov, volný čas – hranaté, racionální, město, práce. V rámci tohoto dualismu je tedy Marina Lipno prázdninovou architekturou, kde ke klidnému plynutí volných dní odkazuje rozverné dmutí střech, skládankový legomoment promenády i středomořský odkaz v terasách. Pokud bychom holandským architektům chtěli lichotit, fronta domů ve směru na Frymburk připomíná schodištěm prosvětlujícím oblou masu staveb práce švýcarského architekta Maria Botty, pro něž jsou charakteristické rustikální formy a respekt ke krajině. Architektura v prvním plánu předvádí bezstarostnost a hravost, stavby vzdálenější od břehu působí mnohem střídměji.

„Koupání v jezeru, kouzelné zámky a dobré pivo. Co si přát víc?“

Ideálním výsledkem dovolené by mělo být spotřebování navštívené destinace, které obnáší dosažení všech doporučených cílů v okolí místa pobytu a využití všech možností zábavy a relaxace, které toto místo nabízí. Dílčí cíle jsou vytyčeny značenými turistickými stezky, patří mezi ně památkové objekty, přírodní útvary, hřiště a sportoviště, restaurace a vinárny. Ambicí obce žijící z turistického ruchu je tedy nabídnout co nejvíce takových drobných cílů a tím co nejvíce prodloužit pobyt návštěvníků a maximalizovat svůj zisk. Landal Greenparks je nizozemská společnost, která provozuje po celém světě tzv. prázdninové parky, rezidenční komplexy s odstupňovanou nabídkou ubytování od chatek po luxusní apartmány, v nichž lze prožít „pohádkovou dovolenou v srdci přírody“. Od roku 2000, po uzavření manažerské smlouvy, jsou prostřednictvím společnosti Landal v Nizozemí pronajímány také ubytovací kapacity komplexu Mariny, jejichž vlastníky jsou čtyři holandská družstva. Formálně je Landal GreenParks dceřinná společnost Cendants Vacation Rental Group VRG, působící v 22 evropských zemích. VRG pronajímá prázdninové domy v rozmezí od „vilky na venkově až po chaty“ podle dvaceti různých značkových jmen – „French Life, Italien Life, European Life, ferrysavers.com, French Life Ski, English Country Cottages, Country Cottages ve Skotsku, Country Cottages v Irsku, Country Cottages ve Francii, Blakes Country Cottages, Blakes Holiday Boating, Blakes Holiday Parks & Villages, Country Holidays, Novasol, Dansommer, Cuendet, Le Manoir a Country Manors“. Jde tedy o určité typy krajin a bydlení, které jsou nabízeny jako balíčky pro trávení dovolené. Hovoří-li Landal o „prázdninových krajinách“, má na mysli krajiny umožňující řízené poznávání nejlépe ve všech ročních obdobích. V tom jsou pracovníci Landalu skutečnými odborníky. V Marině Landal si tedy hned na recepci můžete vyzvednout letáčky, bezpečně vás po značkách navádějící na prověřené turistické okruhy, po jejichž absolvování se podle manuálu octnete plni dojmů zpět u recepce. Cestu zpestří dílčí cíle: Alpská vyhlídka, Čertova stěna atd.. Záběr Landalu je ovšem mnohem větší, zahrnuje i vzdálenější městské cíle včetně celodenní prohlídky Prahy. „Jižní Čechy patří k nejkrásnější krajině České republiky. Tady protéká majestátní řeka Vltava a na jejích březích se rozprostírají rozsáhlé lesy, jaké jsou u nás jen zřídka. Mocná knížata postavili v tomto regionu jejich hrady a zámky.“ „Příroda a kultura ovlivňuje krajinu, ve které leží Landal Marina Lipno. Park leží přímo u jezera a cílů na výlet je tady dost. Pozoruhodný hrad Rožmberk se nachází na 30 metrové skále nad Vltavou, styl zámku Hluboká nad Vltavou je kopírován z Windsor Castle. V zimě můžete prozkoumat z Landal Mariny Lipna sjezdovky blízké lyžařské oblasti Kramolín. Z parku vedou lyžařské vleky přímo do malé lyžařské oblasti, ve které se hlavně začátečníci cítí dobře. Běžkaři mají k dispozici 35 km dlouhé lyžařské stopy.“ V nabídce programu nechybí ani aktivity „nezávislé od počasí: Plovárna – Aquaworld zdarma, sauna (za poplatek), půjčovna her, základní kurzy potápění, denní tisk.“ Celoročně lze sjíždět po nově otevřené letní bobové dráze, s instalovaným vytápěním nerezového koryta, kterým se na kolečkových bobech můžete řítit i se svými dětmi již od tří let věku. Všechny aktivity jsou cíleny na celou rodinu, v areálu samozřejmě nechybí dětská hřiště. Mimo sezonu se v nabídce objevují i výtvarné kroužky pro děli a olejomalba pro rodiče. Nizozemští návštěvníci si přírodu užívají po svém. Krajinu, která by klidně mohla být Kanadou, pozorují z balkonů a teras při popíjení kávy. Pokud vůbec vyrážejí do přírody, přesně se drží značených stezek. Z domova neznají bezcílné procházky volnou krajinou ani dlouhé túry po hřebenech a v lese se bojí, protože nejsou zvyklí být obklopeni vysokým porostem. Počet obyvatel Lipna se od počátku devadesátých let více než zdvojnásobil. Nezaměstnanost je v současnosti na deseti procentech, v sezoně je ovšem stále třeba „dozaměstnávat“ přespolními. Marina nabízí asi 100 pracovních míst, příliv turistů vytvořil další podnikatelské příležitosti. Obyvatelé Lipna mohou využívat služeb a sportovišť vzniklých pro návštěvníky Mariny, která spojuje Holanďany s Čechy ještě jedním neobvyklým způsobem. Kříží se v ní dvě vize – vize lesnaté nedozírné divočiny a vize prosperujícího „přímořského“ letoviska, která se stává realitou. V textu byly použity citace z webových stránek společnosti Landal.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…