Monica Mori Barbaran ino joni

Náš táta chodí každý den na ryby. Když chytá, my ostatní jdeme k řece prát. Když se vrátíme, uvaříme platano a čekáme na tátu, že přinese spoustu ryb. Máma dělá keramiku na prodej, aby nám koupila sešity a někdy šaty a někdy chleba.

o que vende, la semana pasada se fue a Pucallpa a verder y nos tarjo muchos panes. El invierno pasado llego vastante aqua y cubrio todos nuestras chacras y toda nuestra siembra de mais, platanos, yuca y frutas se marchitaron son los alimentos principales de nuestro hogar y solo nos quedaba comer pescado.

Mi hermana está haciendo collares, lo hace de diferentes semillas shepos, chincan, pancha beroson muy hermosos aveces nosotras la ayudamos a hacerlo. Naposledy šel táta na lov do lesa. Přinesl opičku a armadilla a vyprávěl, že viděl hluboko v džungli jaguára.
Občas chodíme na čakru sbírat platanos, yuku a spoustu dalších věcí. Po návratu se jdeme vykoupat do řeky a máma nás potrestá, že jsme se koupali tak dlouho, protože začíná zima a prší skoro každý den a voda stoupá a delfíni jsou divocí a včera, když jsme jeli sbírat guayabas na řece, jeden delfín nás pronásledoval a chtěl převrhnout kanoi. A já jsem se hrozně lekla a od té doby mám strach vždycky, když jedu na kanoi.
Moje sestra navléká korále z různých semínek jako jsou shepos, chincan, pancha beroson. Jsou moc krásné a my jí občas pomáháme.

estubieron buscandolo por tres dias y no lo encontraron, después el se fue a pedir ayuda para que le ayuden a buscar el hijo perdido el curandero de la comunidad tomo ayahuasca para ubicar al chico y vio que el chuyachaqui jo habia escondido porque estaban irritados de que este hombre haya matado la mascota de ellos
se fueron

NON GEMANRA JAQUE QUIMISHA MERAYAJABOANRA ACAI JONI ISINAI BO BENSHOAQUIN UATIRIBORA JAQUE YOBEBO JABOANRA ACAI JONI RETEQUIN MESCOQUESCA ISIN JACOMA YATAMASHON, JABOANRA RIBIRA ACAI JA YOBERETEQUIN HUESTIORA JONI JAHUEN QUENAMA BENSHOAQUETI

Teď už budu psát o všem, protože z toho žijete, a nemám-li se hned vzdát a neuzavřít se vztekem, budu tu bídu žít, odpovědný ke všem, k blízkým i k sobě. Bída a ošklivost se vyrovná vznešené kráse, má své démony i boha.
Vyběhly ke mně jako malý strašidýlka a za nimi těhotná divošská matka. Cení se v grimase lásky.
Zaostalost ve znamení býka. Vnímá moje zmatení a stahuje se v cudném očekávání. Stydím se za své zoufalství a dotýkajíce se rukama, jdeme před očima všech k místu početí na břehu Yarinacochi. Přístavní mužíci mě očkama tázavě měří, jak se zachovám.
Jenže je to všechno naopak. Já ji mám rád, a porodí, a je to jasný jak facka. Tak jako zákon džungle. Svět je amazon a omezenost je úděl svobody ducha. Svět je omezen a Amazon je svět.
Vývoj tvorstva, galaktický čas a prodloužená mícha. Myšlení je nejvyšší vibrace neviditelna, pokoj boží v uzavření času, průstřel stoletím. Nepoznané nelidství, bída - nic všeho lidského. Koně u jezera.
Božsky krásná příroda. Kruté oči lidí v ní spočinutých.
Narodila se Clara.
Jsem jako na houpačce. Chvíli to jde a dává smysl, pak mám pocit, že je to jen na chvíli, na věčnost si to nedovedu představit.
Stará indiánka se koupe u polopotopený lodě. Dočet jsem Castanedu. Let na křídlech úmyslu. Dobrodružství vnitřního světa. Zhmotnění představ - svět - dům, nebo jen v mysli,
- a velkorysost soucitu.
Čekám na Antonia a odmítám prosebníky, a nevím, co je to za svět, který jsem nenašel, protože nevěřím. Všichni si hrajou stejně a to je normální. Nehledám, co bych vyjádřil, všechno je výrazem sebe sama, i představy rozličné jsou jen tak.
Strach z bolesti, lásky, smrti, nesmrtelnosti, sebepoznání, doživotního vězení bezlidství, z klenutí věčnosti.
Rozednilo se. Plán modře a nevidím to černě. Co je to? Je to černý, je to živý, bílá je jen pravda. Nejněžnější vybírání vší.
Kůra.
Už jsem se o tom zmínil. Ayahuasca je smrt, poznání, poznamenání životem, rovnováha všeho. Nápoj řeky světel. Stav mysli v chladu poznatelného míru po prožitém šílenství. Týdny strávené v pralesních samotách, kde pád času rozbíjí technickou vyspělost vyšších druhů člověčí stejnosti.
A vítr přinese příval deště...

Otto Placht (1963) je český malíř
od roku 1995 žijící v Peru