Nezakládám si na tom, že jsem umělec / (Rozhovor s VJ Video Virus 23)

Čím si začínal, než ses dopracoval k tomu, že ukazuješ obrázky po klubech?

Já jsem začal divadlem, malováním, pak jsem pokračoval přes muziku, trošku kreseb, komiksů, pak jsem se dostal k fotografii, protože jsem pracoval pro noviny, kde jsem dostal foťák. Ta fotografie mi zůstala do doby, než jsem odjel do Berlína. Pak jsem se dostal k muzice, k technu a elektronické kultuře. Její princip je stejný jako rituály šamanů, kteří využívají bubínky, kdežto DJs používají techniku. Svět musíš lidem ve městě přizpůsobit, jim ty bubínky nestačí. Jsou náročnější.

Jak do techno party zapadá projekce obrazů?

Poprvé jsem viděl video mix v klubu v Berlíně a strašně mě to zaujalo. Přes fotky jsem se dostal k diákům. Svoji první projekci diáků jsem dělal v Sarajevu na pohybující se plátna. Když spojíš obraz s hudbou, můžeš lidem navodit určitou náladu. Stejně jako DJ, co hraje na party, musíš vycítit, co lidi potřebujou. Člověk musí být umělec, musí cítit s lidmi. Viděl jsem, jak v Německu pouštěli jen filmy, dělali různé efekty, ale nebylo v tom srdce, nemělo to žádný smysl.
V Praze jsem se dostal k videomixu, začal jsem se tomu věnovat a teď už to dělám rok. Tady to v té době nikdo nedělal, jenom jeden kluk, ale ten byl závislý na heroinu, tak jaké to asi potom může být, to je o něčem jiném.

Jak jsi přišel na jméno Virus 23?

Má to víc významů. Jednak vizuální virus v tom smyslu, že se dostaneš do prostoru, tam nějakou dobu působíš a pak zase zmizíš. Když něco namaluješ na stěnu, je to tam pořád. V mém případě vypneš elektřinu a nic není. A 23 je článek v DNA, o kterém se říká, že způsobil, že člověk už není opicí, začal přemýšlet, zastavoval se nad věcmi.

Proč myslíš, že se projekce a video mix zapojily do klubové scény?

To je ten rituál, tak jako bubnování a malby z jeskyní. Rozdíl je jenom v technice, jaká se používá. Já používám techniku k tomu, abych lidem něco dal. Mě v podstatě ta technika vůbec nezajímá. Chci ji využít a přinést lidem něco zpátky. Technika má velikou sílu, obrovský tvůrčí potenciál. Druhá cesta je ta, že lidé dělají krásné věci, je to promakaný, ale je to chladný, nic ti to neřekne. Já se nesnažím dělat moc čistý věci. Záleží na tom, jak to působí a co tam je za informaci, co si z toho člověk vezme.

Co používáš raději: diáky nebo video?

Obojí. Video je rychlejší. Ty diáky přes různá skla a efekty taky dávám do pohybu, aby v tom byla obsažená energie a dynamičnost. Já využívám všechno, co mám k dispozici. Když máš zásobník, tak se dá z diáků taky udělat příběh.

Když říkáš, že techniku jenom využíváš k tomu, abys něco sdělil, co je to, co chceš říct?

Záleží na situaci. Musíš vycítit, co lidi v určitou chvíli potřebují, co si vyžaduje atmosféra. Chci informovat lidi o tom, co se děje. Chci, aby se začali dívat kolem sebe. Všiml jsem si, že hodně lidí se dívá do země, jsou zamyšlení. A když se celou noc dívají na plátno, najednou jejich pohled někam směřuje, přemýšlejí nad tím, pak vyjdou na ulici a už se nedívají do země, pozorují. Jde mi o to je zaujmout, aby jejich oči pracovaly. Lidi jsou občas jako slepí, vůbec se nedívají kolem.

Myslíš si, že to, co děláš je vázané jenom na klub? Co by se stalo, kdybys svoje práce vzal mimo klub?

To je jedno. Můžeš promítat kdekoliv.

To nemyslím. Mám na mysli klub jako spojení hudby, obrazu, zábavy, všeho dohromady.

Můžeš udělat expozici v galerii.

A myslíš, že by to fungovalo?

Fungovalo, ale jinak. Já nemám rád galerie. Já jsem prostě jiná generace. Nejsem galerijní typ. Nezakládám si na tom, že jsem umělec. Na party mají lidi místo, kde se setkají, přijdou balit holky, přijdou za hudbou nebo se bavit. Mě jde o to spojení muziky a vizuální stránky, abych uspokojil jejich smysly. Učit je poslouchat, učit je se dívat, učit je se hýbat.
Jsou dvě klubové scény. Jedna je založená na penězích, na tom bavit se, opíjet se. Ta druhá chce lidem pomoct, nějak je nasměrovat, protože lidi jsou v téhle společnosti hodně rozložení. To si všimni denně v tramvaji, jsou stresovaní, nervózní, agresivní. Pořád se pořádají války.
Já už jsem s tím chtěl hodněkrát skončit, že se budu věnovat jenom fotografii nebo něčemu jinému. Ale vidím, že to má cenu, že to má na lidi dopad, jsou spokojení, a pokračuju v tom dál. Taky jsem potkal hodně VJů hlavně z Německa, kteří v tom jedou už spoustu let, takže vidím, že to má směr.

Jaký je podle tebe ten směr, kam to půjde?

Půjde to tam, kam půjde svět. Čím bude svět nadupanější, čím bude rychlejší, čím bude chaotičtější, tím bude hudba chaotičtější, obraz bude čím dál složitější.

Myslíš, že obraz bude čím dál víc založený na digitální technologii?

To je trend. To vymyslí firmy, které to potřebují prodat, tak udělají pár uměleckých akcí, udělají na to reklamy a každý je hned digitální. Ale to je úplně jedno. Tam jde o tu informaci, co si z obrazu člověk vezme. Může být jakýkoli, hieroglyfy mají taky svůj smysl. Nesnažím se nic utvořit, všechno už je utvořený.

Jak pracuješ s videem? Používáš několik VCR a pouštíš živě na party?

Já to používám stejně jako gramofony.

Takže to není tak, že bys něco nahrál doma a pak to jenom pouštěl, vytváříš obraz přímo na místě?

Ale taky to tak může fungovat. Když je party, kterou děláš pro peníze, protože musíš nějak existovat jako například Tvrdohlaví, když malují pro vilu pana Železného, tak si nahraješ něco doma, něco namixuješ, protože tě nebaví ta hudba, lidi jsou divní. Ale když je dobrá hudba, dobrá party, tak bych si to nikdy nedovolil, protože tam jde o atmosféru. I businessmeni a úspěšní lidé chodí na party, chodí za kvalitními věcmi a vidíš, že se někam posunuli. Nemyslím si, že je to už jenom zábava. Já se budu snažit lidem něco ukázat a chtít po nich, aby se zastavili a přemýšleli, aby začali samostatně přemýšlet a nemuseli čekat, až jim někdo dá nějaký rozkaz.

To zní docela politicky. Není to jenom o zábavě.

To vůbec není o zábavě.

Vůbec?

Zábavu si každý tvoří sám. Jde o to naučit lidi, aby se sami bavili, aby jim nikdo neříkal, co mají na party dělat. Hodně lidí neví, proč tam jsou, berou hodně drog, sedí tam zfetovaný do rána, pak jdou na after party, pak jdou domů. Ti to nepochopili. Pak jsou lidi, kteří začínají sami v životě tvořit a hledat jiný cesty než ty, který jim byly nadiktovaný. Ta cesta, kterou nám dává parlament a vláda není správná.

V podstatě je ti jedno, jestli je vláda levicová nebo pravicová?

To je úplně jedno. Vždycky jim šlo o moc, nikdy se nedokázali dohodnout. Já nevěřím žádný vládě.

Existuje nějaká hierarchie nebo hodnocení práce VJů, podle čeho si řekneš, to je špatné?

Existuje. Existuje dvojí rozdělení typu lidí. Máš třeba DJ, který ví, co chce hrát, hraje určitý příběh, určité sdělení, ta hudba patří k jeho osobě.Ale umí špatně mixovat, protože za tím stojí podruhé v životě. Jediné co teda může udělat je, že se naučí lépe mixovat, lépe korigovat basy, výšky. To je jediné, co se může naučit, ale co hraje, proč to hraje, jaký věci si vybírá, to ho nikdo nenaučí. Špatnýmu DJovi je jedno, co hraje, hlavně aby se to lidem líbilo. To je to samý s VJi. Dobrá VJská práce se pozná, že v tu chvíli, v tom okamžiku to pasuje.

Podle čeho nebo od koho ses učil ty?

Já jsem se nikdy od nikoho neučil. Musel jsem si na všechno přijít sám. To je ta cesta, kterou jdeš. Musíš se s tím od začátku seznamovat a zdokonalovat se v tom. O to jde, pořád se učit. Učení je ale taky pořád o tom samém, jen pojmy se mění. Na zemi je tolik věcí, že to člověk nikdy neobsáhne.

Jak se díváš na společnost kolem sebe? Jak se cítíš na tomto světě?

Považuju to za velký vtip. Cítím se velice divně. Mluvím s lidmi, ale občas nechápu o čem vůbec mluví, a to mluvím s Čechy. Slova jsou jenom pro přenos informací. Lidi už zapomínají, jak se baví, proč používají jazyk, k čemu. Já mám strašně rád přírodu, mám rád vodu a takové věci. Jediné, co mě drží žít ve městě je přijít na to, proč se lidé chovají tak, jak se chovají. Kdy došlo k tomu, že lidé začali zneužívat věci, kdy začali podvádět, co je ta pravá příčina. Já si myslím, že to jsou ženský. Každý člověk by měl mít v určitou dobu jednoho partnera. Lidi jich ale měli víc, začali mít komplex, začali zabíjet.

01.04.1999