To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)

„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to podstatné na umění a v tom také spočívá jeho problematičnost...
... Umělecké dílo má počátek samo v sobě a samo sebou se uzavírá; je drženo dohromady jedinou silou. Mluvíme-li o kráse, mluvíme asi o této síle. Snad je to táž síla, která vytváří světy, a zde je ještě jednou ve své původnosti. Je to život, který vytváří řád, a řád, který umožňuje život. Podle starých estetik je krása jednotou v mnohosti: to hen kai pán. Proto je asi umění tak prosté a tak složité. Prosté jako láska a složité jako svět.“
(Jindřich Chalupecký: Umění dnes, Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1966, str. 96-97)

01.01.1999