DIVUS PRAHA: Miroslav Bambušek: Prometheus
Miroslav Bambušek: [b]Prometheus[/b]

Miroslav Bambušek: Prometheus

01.06.2016 20:00

DIVUS PERLA | en

Reprízy 12., 15. a 19. června 2016

Sedm současných kovbojů na vandru do krajiny vlastního stínu. S písní na rtech neohroženě putují přes každodenní grotesku až do zapomenutých zahrad mystéria, kudy se prohání vítr nové mytologie. Vítr slov a obrazů, který odkrývá zasuté vrstvy a rozdmychává oheň. Prometheus je pokusem o návrat k duchovním kořenům Evropy, je pokusem o návrat k tomu, co je v našich kořenech silné a vroucí, je pokusem o návrat k tomu, co jsme ztratili nebo čeho jsme se vzdali ve jménu vlastního pohodlí a co nás činí dnes tak změkčilými a bezbrannými. Prometheus je také mystérium jako ruka natažená ke světlu, ruka stahovaná zpět strachem sudetských kovbojů z popálení. Pokud tito vytrvají, v oslepení žárem možná zaostří na obrysy vlastních běsů a závislostí, aby skrze ně prošli. „O to dneska pravým chlapům prý jde." Otázka je, kam se na takto nebezpečné cestě labyrintem dostanou. Miroslav Bambušek se ve svém novém dramatickém textu opět s jistotou kaskadéra pohybuje na tenkém rozhraní grotesky, básnického dramatu a kázání, které bere svou sílu z mytologie, křísí ji a oživenou metá v záblescích současných dramatických situací mezi nás. Inscenace vznikne výhradně pro prostory bývalé papírny Perla ve Vraném nad Vltavou.

režie: Miroslav Bambušek
výprava: Zuzana Bambušek Krejzková a Jana Preková
dramaturgie: Tereza Marečková
hudba:Tomáš Vtípil
bicí:Štěpán Chlouba
diaprojekce: Miroslav Bambušek, Jan Danhel a Martin Klapper
technická spolupráce: František Fabián, Pavel Havrda, Miroslav Pich, M.C. Koch
grafik: František Štorm
p.r.: Kateřina Čopjaková
produkce: Spolek Mezery a Magda Juránková
hrají: Miloslav König, Miloslav Mejzlík, Tomáš Bambušek, Jiří Černý, Jakub Gottwald, Jakub Folvarčný, Libor Štech nebo Petr Podzemský

Inscenace vznikla za podpory Ministerstva kultury, Státního fondu kultury ČR a hl. města Prahy.

 





Комментарии

Статья не была прокомментирована

Добавить новый комментарий

Рекомендуемые статьи

Le Dernier Cri and the black penis of Marseille Le Dernier Cri and the black penis of Marseille
We’re constantly hearing that someone would like to do some joint project, organize something together, some event, but… damn, how to put it... we really like what you’re doing but it might piss someone off back home. Sure, it’s true that every now and then someone gets kicked out of this institution or that institute for organizing something with Divus, but weren’t they actually terribly self…
Wicked / Interview with Jim Hollands Wicked / Interview with Jim Hollands
“A person must shake someone’s hand three times while gazing intently into their eyes. That’s the key to memorizing their name with certainty. It is in this way that I’ve remembered the names of 5,000 people who have been to the Horse Hospital,” Jim Hollands told me. Hollands is an experimental filmmaker, musician and curator. In his childhood, he suffered through tough social situations and…
Nick Land – An Experiment in Inhumanism Nick Land – An Experiment in Inhumanism
Nick Land was a British philosopher but is no longer, though he is not dead. The almost neurotic fervor with which he scratched at the scars of reality has seduced more than a few promising academics onto the path of art that offends in its originality. The texts that he has left behind are reliably revolting and boring, and impel us to castrate their categorization as “mere” literature.
Intoxicated by Media Déjà-vu / Notes on Oliver Pietsche"s Image Strategy Intoxicated by Media Déjà-vu / Notes on Oliver Pietsche"s Image Strategy
Goff & Rosenthal gallery, Berlin, November 18 - December 30, 2006 Society permanently renegotiates the definition of drugs and our relationship towards them. In his forty-five minute found-footage film The Conquest of Happiness, produced in 2005, Oliver Pietsch, a Berlin-based video artist, demonstrates which drugs society can accommodate, which it cannot, and how the story of the drugs can be…