Časopis Umělec 2000/3 >> Tip ZCCA Přehled všech čísel
Tip ZCCA
Časopis Umělec
Ročník 2000, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Tip ZCCA

Časopis Umělec 2000/3

01.03.2000

info | en cs

Kousek od Rokycan, z Mirošova směrem na Skořici je ještě značená odbočka, sama vesnice ale začíná už jen deskou, přitlučenou hřebíkem ke stromu: MYŤ. To, že se ještě dělí na Myť horní a dolní už nelze vyčíst nikde, proto ani já nebudu místo blíže specifikovat. V rámci dokreslení poetiky místního názvosloví pouze doplním, že se obě nacházejí na úpatí kopce jménem Bambule.
Lidsky dojímavé a umělecky autentické je řešení jedné myťské zahrádky. Zahrádky, která teď po rozvodu připadne Jožkovi, ale na kterou z oken hlavní obytné místnosti sousedního domečku vidí i jeho bývalá manželka Eva. Přetlak krachu manželství tu autor nezatížený muzejní ani galerijní zkušeností ventiloval koncepčně dotaženou, ucelenou, stále se vyvíjející instalací - akcí.
Když se jednoho dne jeho bývalá manželka vrátila z práce a povídali si, co kdo ten den udělal (ona zasázela 356 stromků), dostalo se jí odpovědi: „Já jsem zase udělal šest hrobů.“ A skutečně: již existující záhonky byly přetvořeny na hroby se všemi jejich podstatnými atributy až na těla tlející pod zemí. Tvůrce i ve stavu předrážděné citlivosti se vyhnul až vulgárně jednoduchému řešení udělat hrob svůj a své bývalé ženy (hovorově nebožky) a raději něžně substituoval zmrtvělé rodinné role. On vždy choval psy, ona kočky. Na mramorových deskách tak lze číst zlatým písmem napsaná jména domácích mazlíčků obou, nyní oddělených domácností: Rudolf, Ježek, Stázina, Pavlínka, Mandela, Čendíček. Vše ještě absurdnější, když se ta která domnělá mrtvolka lenošně sluní právě na svém hrobě.
Umění naštěstí ještě neztratilo schopnost prosakovat našimi životy se svou směšně hojivou silou. Ne taktika, kalkulace, ale spíše autoterapie. Instalace se přirozeně bez pozvánek, vernisáže i objednávané propagace stala součástí každodenního života autora i celého jeho okolí. Jednotlivé epizody pokračující životní performance se stávají až dosud výhradně ústním podáním legendami.
Když se například geodet připravující podklady pro majetkoprávní dohru rozvodu zeptá, jestli tam ty hroby byly již dříve, Jožka Kunc nabere do konve vodu, jde je zalít, zapálí svíčičky ve svítilnách a beze slova odejde.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…