Časopis Umělec 2000/2 >> Kolektivní projekt / (Co jsem říkal/a svým kamarádům na chatu) Přehled všech čísel
Kolektivní projekt / (Co jsem říkal/a svým kamarádům na chatu)
Časopis Umělec
Ročník 2000, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Kolektivní projekt / (Co jsem říkal/a svým kamarádům na chatu)

Časopis Umělec 2000/2

01.02.2000

umělci sobě | en cs

Thajská umělkyně Roarbeer Suwannaphong z Nong Bua Koke zadává svým agentům v Evropě a v Severní Americe, aby realizovali její projekty. Díky mému příspěvku v Umělci č. 5-6/99, v němž jsem představila projekty slečny Suwan-naphong, mě oslovila a požádala, abych byla jejím agentem při realizaci projektu v České republice, s čímž jsem souhlasila. A protože Umělec byl jakýmsi naším mostem, rozhodly jsme se náš česko-thaj- ský projekt, sestávají ze zde otištěných fotografií, poprvé prezentovat právě v tomto časopise. Snímky budou vystaveny také koncem roku na výstavě v Thajsku. Ještě před započetím celého projektu provedla slečna Suwan-naphong intenzivní průzkum on-line chattové scény v České republice, v reálném čase komunikovala s místními uživateli internetu, jako desetitisíce jiných českých sufrařů. Zalogovala se na takovém websitu, jako je X-CHAT nebo ICQ v naději, že tam najde člověka s výjimečnou představivostí - to se dá většinou vypozorovat z druhu jejich sexuálních fantazií, které na chatu prezentují. Seznámila se s člověkem, který si říkal "Mrtvej Pavouk" a který tak snadno přepínal mezi svými identitami, že se rozhodla jej požádat, jestli by se nezúčastnil jejího projektu. Slečna Suwanna-phong se zajímá o západní způsob vizualizace "identity", slova, které ve většině asijských jazyků neexistuje. Navíc ji zaujal také fakt, že asijský zvyk záměny pohlaví je na západě považován za perverzi. Slečna Suwannaphong se proto rozhodla zkombinovat obě tyto úrovně a realizovat Západní vizualizaci "identity" způsobem orientální záměny mezi mužem a ženou. Usoudila také, že pro realizaci projektu budou nejvhodněšjí analogové fotografie "identity", která se objevuje v kyberprostoru. S pomocí Umělce jsme oslovily českého fotografa Martina Poláka, známého pro své obrazy městké a přírodní krajiny, a požádaly ho, aby vizualizoval fantazie "MrtvéhoPavouka". Nakonec vyšlo najevo, že identita "MrtvejPavouk" v této - tedy naší běžné - společnosti je Pavel Pražák. Pražák je bývalý pankáč, bezdomovec, který jednou objevil chat a začal komunikovat s lidmi po celém světě. V současné době studuje na FaVU VUT Brno, kde se mu přístup k chattu ještě zjednodušil. Možná, že MrtvýhoPavouka nebo slečnu Suwannaphong (chatový nick "langue de chat") ještě občas na nějakém serveru potkáte.

Keiko Sei

Děkujeme: David Kalika, Peroutkovi, Veterinární ordinace Anežka, Bodyguard Bielický, Mýrnyx Týrnyx za kostýmy a Divus

Foto: Martin Polák




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…