|
Nar. 1978, studuje na Fakultě výtvarných umění v Brně v ateliéru Intermedií a konceptuálních tendencí u profesora Petera Rónaie. Jana Kalinová, původně vyškolená v malbě, se ve své tvorbě zaměřila na konceptuální objekty, které jí jako by mimochodem jen tak odpadávají od ruky. Jejich výrazná nápaditost a ironie je snadno zviditelňují mezi ostatními mladými umělci. Její objekty působí dojmem, že je autorka vytahuje ze své soukromé zásobárny nápadů s klidem člověka, který ví, že je bezedná. Mezi nejvýraznější práce Jany Kalinové patří dřevěná souprava žárovek, zářivek, vařiče a topení, která dokazuje, jak jednoduché je dobré umění. Oživlý negativní hasicí přístroj evokuje návštěvu mimozemšťanů u Kalinů, podobně jako barevné xeroxované ručníky. Jana Kalinová pracuje s časem a proti němu: příkladem je model televize ze sedmdesátých let
Doporučené články
|
|
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
|
|
|
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
|
|
|
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
|
|
|
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář