Kinkade superstar / Jednodušší umění

Paradoxně v opozici k umělcům, jako je Veronika Drahotová, stojí dílo nejsbíranějšího žijícího amerického umělce. Thomas Kinkade (také znám pod jménem Malíř světla) je klasickým příkladem amerického úspěchu… a umělecké tragedie. Nedá se v podstatě vyhnout tomu, abyste na jeho dílo někde nenarazili, jakkoli byste se snažili o opak. Jeho “fantasy” díla si můžete koupit téměř kdekoli: v nákupních centrech, v “galeriích” podél kadeřnictví pro náctileté, které prodávají jeho tisky a reprodukce, a na více než 500 různých internetových adresách, věnovaných propagaci jeho “díla”. Kinkade je především malíř a jeho romantické, chaty a zimní krajiny mdlých barev zavádějí “sběratele” na zcela jinou zahradní pěšinku.
Kinkade je charakterizován jako typický, slušný Američan. Narodil se a vyrůstal v malém kalifornském městečku. Oženil se s dívkou ze svého dětství a mají spolu čtyři děti. Své manželce a rodině dokonce věnuje díla a jejich jména zašifrovává do obrazů. Jeho práce však nepřinášejí potěšení jen jeho rodině, “jeho dílo každoročně přináší naději a potěšení milionům lidí.” Je dokonalý snad v každém ohledu, což může vysvětlit jeho nedávnou sérii obrazů nazvanou Dokonalost. Dokonalá červená (nebo žlutá) růže, Dokonalý letní den — ano, i vy si můžete “koupit” dokonalý život a svět, v němž Thomas žije a který vytvořil. Kinkade maluje utopické, honosné domy se zahradou posetou květinami a tu a tam dokonce i srnkou, která dokresluje obraz prosperují americké krajiny ve stylu kolouška Bambiho. Maluje idylicku minulost (zasazenou kamsi na přelom století), aby prodával současnosti. Je to svět, který neexistuje a kde neexistuje ani žádná společnost (snad jen kvůli tomu, že Kinkade neumí malovat postavy). Vyřazení identifikovatelného lidského subjektu však divákovi dává příležitost dokonale se v jeho obrazech ztratit, a to do té míry, že si začne představovat, že sám v tom krásném domečku zasazeném do dokonalého světa bydlí. Nikde tu nenajdete americká ghetta, zamřížovaná okna, předměstské vesničky schované za železnou bránou, ale přesto se obraz “brány” neustále v jeho obrazech vrací. I když je to spíše symbol vstupování nebo procházení, než restrikce a zákazu. Kinkadovu tvorbu koncepčně určuje a tvoří absolutní roztavení reality.
Thomasovi se také často přezdívá “malíř-komunikátor”. Není to jen umělec, který maluje hezké krajinky pro potěšení diváků, ale snaží se se svými “sběrateli” navázat kontakt. “Je to zbožný křesťan a vzdává Pánu dík za svou dovednost a inspiraci pro tvorbu.” A tak s talentem od Boha, který Kinkadovi spadl z nebe, “je každý obraz tichým poslem Božím.” Místo krucifixu v obývacím pokoji svou víru můžete dokázat i tím, že si v něm pověsíte jeden z jeho obrazů. “Kinkadova záře”, jak se jim začalo říkat, působí jako Ježíšovo světlo, které proniká oknem těchto bezchybných domovů. A tak se z jeho obrazů stávají svaté relikvie.
Thomas je navíc autorem často publikovaných textů, které propagují jeho filozofii Jednoduchého života. Jeden z návodů, který ve své knize nabízí, zní: “Pravé potěšení naleznete v základech života, nikoli v ozdůbkách, které se k němu snažíme přidávat.” Člověk se ale začne ptát, co by ty “základy” měly představovat, když jeho díla najdeme na hrncích, přebalech bible, podložkách pro myši, afgánských přehozech, kalendářích, skládačkách a bezpočtu dalších nepotřebných “ozdůbek”, které plní, obklopují a “zdobí” nejeden dům v Americe. Někteří Kinkadovi fanoušci tráví svůj život tím, že šetří a dokonce se zadlužují, aby se mohli věnovat sbírání jeho díla, případně se snaží, aby jejich dům vypadal stejně jako Kinkadovy klony.
Thomas i mnozí prodejci (či misionáři) vás budou přesvědčovat, že prodejem “Kinkadovy záře” šíří Slovo Boží, přičemž ale snižují “umění” na pouhé zboží ve špatném slova smyslu a překrucují sběratelství umění na duchovní vykoupení. Celé Thomasovo dílo naznačuje, že veškeré moderní a současné umění by mohlo pocházet od Ďábla, protože jeho autory neinspiruje ani Bůh ani šíření jeho Slova. Dokonce své obrazy rozděluje do kategorií jako například Mistrovská série nebo Impresionistická sbírka, čímž se snaží vyvolat dojem, že se vyrovnají Monetovi, Renoirovi nebo Sisleymu. Jeho díla “k lidem promlouvají”, protože šeptají do uší duchovním zoufalcům. Volají na vás do temnot modernismu a zvou na světlo Kinkadovy narušené fantastické země. Tak jako rytíř v zářící zbroji, jeho práce “utvrzují základní hodnoty rodiny, domova a víry v Boha”. Thomas ale odmítá, aby se jeho díla zdarma objevila na internetových stránkách jiných lidí, takže vykoupení prostřednictvím jeho tvorby má na sobě opět připevněnou cenovku. Ve svých obrazech předstírá nespokojenost s moderním světem, ale zároveň všech jeho výhod využívá spíš stylem Jidáše než Ježíše. Možná, že Thomas Kinkade je sám Ďábel a soudný den je tu… a s ním i smrt současného umění.

01.03.2001