Časopis Umělec 1999/2 >> Pohled Vzhůru / (Ján Mančuška) Přehled všech čísel
Pohled Vzhůru / (Ján Mančuška)
Časopis Umělec
Ročník 1999, 2
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Pohled Vzhůru / (Ján Mančuška)

Časopis Umělec 1999/2

01.02.1999

Lenka Lindaurová | reviews | en cs

Ján Mančuška (1972) je jedním z mladých autorů, kteří se dosud protloukali podzemními či náhradními prostorami a až na pár výjimek, jež tvořily takzvané školní výstavky, se jeho práce ocitaly na místech divákům téměř nedostupným. Ale zkušení galeristé tvrdí, že tak to má být a že oni si je tam objeví (tedy ti dobří a zkušení galeristé). Také Mančuškova první samostatná výstava se objevila v sice zavedené, ale pouze znalci v nízkém počtu navštěvované Galerii Na bidýlku v Brně.
Autor pochází z Bratislavy, vystudoval AVU v Praze u Jitky Svobodové, Vladimíra Kokolii a Vladimíra Skrepla, od roku 1997 je členem skupiny BJ, jejíž členové se začínají pozvolna zmocňovat nepatrných teritorií na výtvarné scéně. Mančuška je skvělý kreslíř a malíř a dává těmto médiím přednost, ale zatím je všechno otevřené.
S Mančuškovými kresbami jsem se poprvé náhodně setkala při výběru prací pro jakousi firmu, která svým klientům kupovala studentské kresby a grafiky, aby pořídila levné a hodnotné umění. To byl sice chvályhodný čin, ale představa, komu se dostanou subtilní a osobní kresby do rukou, nebyla příliš optimistická. Kresby vykazovaly evidentní spojitost s Kokoliovou tvorbou, toto pouto se ale postupně přeměnilo ve vlastní Mančuškův výraz, který se dá charakterizovat jako narativní minimalistická kresba výraznými barvami (většinou základními), v níž je příběh zhuštěn do jediného přesného slova.
Velmi výrazně působila Mančuškova koloristická plátna na undergroundové výstavě Dole v Bunkru (1998), kde musel přebýt svým jemným rukopisem drsné fresky graffitistů – tento kontrast kupodivu fungoval a každý spravedlivý se musel do Mančušky okamžitě zamilovat. Svůj souboj proti hromadě nesmyslů (až na několik téměř přehlédnutelných výjimek) úspěšně svedl na letošní expozici Umění pro nemocnici ve Špálově galerii, kde se nakupily, jak už je z názvu jasné, nejrůznější milodary a jejich instalace byla poněkud obskurní.
Samostatná výstava v galerijním prostoru umožnila Mančuškovi konečně uvést svůj vlastní koncept. 10 cm nad zemí je název, který může evokovat stav mysli po hypnotikách, stav sebevědomí či start pohledu vzhůru. Trochu se může spojovat s mýtickým bojem Davida a Goliáše jako s metaforou určité marnosti umělecké činnosti, tedy s relativitou vnímání a mentálních měřítek. Instalace 4 + 1 pláten dohromady s obrazy ze stavebnice lega pak definovaly další rozměr: od malé stavebnicové intimity k obřím obrazům visícím nad nimi až kdesi v kosmu. Obrazy i lego vycházejí z konkrétních detailů malých příběhů (sestavování skříně podle návodu, opakovaný motiv židle), jež svým intimním sdělením, mlčenlivou naléhavostí a lehkostí formy mohou velmi snadno komunikovat, nevěstí však nic záludného a spekulativně naivního.
Katalog složený z volných listů s černobílými kresbami doplňuje jako by nezbytně autorovu první prezentaci, tvoří nový důležitý detail v instalaci, v jejím zpřesnění, v jejím ukončení tečkou v nedefinované podobě jedné věty.
Ján Mančuška: 10 cm nad zemí. Galerie Na bidýlku, Brno. Od 5.2. do 28. 2. 99
Fotografie autorka





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…