Časopis Umělec 2007/3 >> Olej na plátně Přehled všech čísel
Olej na plátně
Časopis Umělec
Ročník 2007, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Olej na plátně

Časopis Umělec 2007/3

01.03.2007

Edith Jeřábková | review | en cs de es

Požár v knihovně, demonstrace, zeměkoule a jiné

Alexey Klyuykov / Vasil Artamonov / Václav Magid Kurátor: Dominik Lang / Václav Magid
25.– 20. 8. 2007, Galerie Jelení, Praha

Výstavu Požár v knihovně, demonstrace, zeměkoule a jiné je možné bez odkladů uvést podtitulem jednoho vystaveného díla Sekera. Jde o citaci z vědecké publikace Einsteinova teorie relativity, vydané v Berlíně 1922, v níž autoři našli někým podtrhané zásadní ideologické pasáže: „Ve vědě probíhá revoluce. Stoletími stanovené principy se odhazují pryč a na jejich místo se staví nové, které budou sloužit v průběhu řady století jako základy pro výstavbu a rozšíření velkolepé budovy exaktních věd.“ Tento šílený rodčenkovský optimismus, nahrazující génia za inženýra, se z vážných i potměšilých důvodů snaží rekonstruovat autoři výstavy. Sahají přitom rovnou po syntéze ruského kubofuturismu a braqueovské formy. Aktuální obsahy jsou konfrontovány s dobovou ikonografií a řešeny prolamovanou historickou rutinou ve věrném podání včetně objemové šrafury. Je s podivem, jak je tato ultrakonzervativní demonstrace schopna přenést radost ze znovuprožití avantgardních forem. Futuristicky se řítíme nazpět v čase a přitom je jasné, že máme červenou, nebo ne? Dobrodružná výprava uměleckého stylu a socialistických pokusů se zabrzdí až v 17. století u rekonstrukce bílé vlajky Libertálie, protosocialistického státu, který založil korzár Misson na Madagaskaru v roce 1695, kdy v důsledku přerozdělení sfér vlivu tehdejších koloniálních velmocí přesídlila většina karibských pirátů z Atlantiku do Indického oceánu. Navázání na potenciál meziválečného myšlenkového kvasu je konstatováním krize intelektualismu a ideologické role umění. Výběr kubistické formy není náhodný či jen pocitový, je podpořen upřímností a přímostí kubistických sdělení, kde zátiší s kytarou je skutečným zátiším s kytarou a neschovává se za žádný jinotaj. Stejně tak na zdech galerie narazíme na deštník, zeměkouli, knihu, vlajku, továrnu, ledovcovou díru, zeď..., na znaky podrobené stylotvorné analýze. Tato ikonografická jasnost paradoxně i zcela logicky vyvolává v dnešní době relativity zmatení a nejistotu. V této atmosféře pak ty z nás, pro něž kubismus znamená jen historický směr, obrazy zasáhnou naprosto nečekanou krásou. Výstava záměrně napíná spektrum současného umění od prostých tendencí, které si autoři v nedávné době také užili (rovněž ironicky: Jak jsme pomáhali) k vrcholovému malířskému stylu par excellence.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…