Psaní o Pash*ovi je zároveň tak trochu psaním o generaci, která se narodila plus mínus v polovině 80. let a poslední dobou začala měnit tvář české vizuální kultury. Konkrétně Pash* je ročník 84 (Praha) a studuje na katedře kamery pražské FAMU. Filmu se ale věnuje málo. Jeho doménou byl donedávna street art. Za připomenutí stojí aspoň pestře barevné náhrobky, které lepil na prázdná místa po svých stržených stickers. Jak říká, když se street artem skončil, začal mít úspěch. Je zván na workshopy a Claudie Wald zařadila jeho samolepky do knihy Sticker City: Paper Graffiti Art, jíž letos vydalo nakladatelství Thames & Hudson. Jenže Pash* už se chce věnovat jiným disciplínám. Volně přeskakuje od plakátů k malovaným obrazům a animacím, performancím ve výstavních prostorech i na webu, VJingu a k řešením technicky náročných interaktivních instalací. V obrazech a animacích je stále znát vliv street artu. Většinou jde o libovolná seskupování pastelově barevných piktogramů a figurativních fragmentů. Pash*ova síla tkví spíš ve spolupráci a veřejných aktivitách. Vloni se podílel na vzniku interaktivního enviromentu Ombea (www.ombea.net), místnosti, jejíž osvětlení reagovalo na pohyb a pozice návštěvníků a uplatňovalo i svou paměť na předchozí děje. Projekt získal cenu na festivalu Lab.Art v Augsburku. Nyní je Pash* členem kolektivu vyrábějícího kombinézy Kazalky, které umožní rozvíjet tělesnou komunikaci mezi dvěma vzdálenými osobami. Jiným druhem „spolupráce“ je jeho úsilí o přehlednější přenos informací. Před rokem zřídil webový portál Jelibojelito (www.jlbjlt.net), zatím nejlépe zpravovaný informační kanál o akcích nezávislé kulturní scény v zemi. Od loňského roku vede hudební rubriku čtrnáctideníku Nový prostor. Pro internetový rozhlas Lemuria uspořádal set, v němž hrál pouze tracky vyhledané na Myspace.com. Pash*ovou cestou je spojovat vzdálené oblasti a bořit oborové bariéry. Dříve či později lze očekávat, že své zájmy omezí. Nyní však vyniká smyslem pro konektivitu a kooperaci. Jeho talent spojený s nerigidním přístupem k autorství, jeho multimediálnost, hyperaktivita a nadhled, s nímž vstupuje na různá pole, z Pash*e činí důležité „centrum“ kulturního dění.
www.lostpostservice.net
Doporučené články
|
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
|
|
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006
Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
|
|
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
|
|
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář