Časopis Umělec 2001/1 >> Teroristé v Ostravě Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2001, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Teroristé v Ostravě

Časopis Umělec 2001/1

01.01.2001

Lenka Lindaurová | news | en cs

Nedávný teroristický projekt Pierra Daguina v ostravské hospodě — galerii Černý pavouk poprvé představil autorovu uměleckou sbírku zbraní. Prostředí lidové putyky devadesátých let vytvořilo pro tyto objekty ideální scénu: jako by si aktéři teroristické akce zrovna přišli dát jedno pivo.
Daguin se jako umělec rád riskantně pohybuje na hranách přijatelného a již nepřijatelného, na přechodu mezi uměním a realitou. Rád a velmi rafinovaně manipuluje se svým okolím i sám se sebou. Zbraně vyrábí z různých nalezených i koupených umělohmotných předmětů, dětských hraček, které s úsilím šílence poskládá do adekvátních tvarů zbraní a omotá lepící páskou. Přestože tyto zbraně jsou jen dětsky směšnou náhražkou, působí hrozivě. V jedné ze sérií svých fotografií Pierre Daguin sám pózuje v neuvěřitelných převlecích s usmolenými zbraněmi v rukách. V jiné sérii s nimi nechá vystupovat nic netušící dítě.
Ostravský projekt je ovšem mnohem sušší a dramatičtější. Žádné pózování, žádné hry, jen samotné krásně barevné artefakty. Nejsou to ovšem obrazy zbraní, ale zbraně “opravdové” ve své bytostné trapnosti, zbytečnosti i pokušení. A právě moment pokušení je v Daguinově projektu zřejmě to nejdůležitější. Vůle mu odolat je stejná jako rozkoš a strach z jeho svodu. Podle názvu výstavy Children of Marcos by se mohlo zdát, že přece jen jde o nadsázku. Ale u Pavouka se koncept ukázal ve své nahotě. Každý si musel všimnout, že zbraně jsou ostře nabité.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.