Časopis Umělec 2004/3 >> Skandál na pátém bienále v Cetinje Přehled všech čísel
 Skandál na pátém bienále v Cetinje
Časopis Umělec
Ročník 2004, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Skandál na pátém bienále v Cetinje

Časopis Umělec 2004/3

01.03.2004

Petrit Hoxha | info | en cs

Je povinností umělců zpochybňovat velké kulturní instituce, řekl dramatik David Edgar ve své promluvě na National Campaign for the Arts conference v červenci v Londýně, a dodal, že umění „se má zabývat ne konzervováním národní identity, ale jejím zpochybňováním ... spíše narušovat než potvrzovat naše vidění světa.“ Edgar pak vyzval k tomu, aby se umění soustředilo na provokaci a skandál. Britský spisovatel samozřejmě nemohl tušit, jak rychle bude jeho výzva vyslyšena. Mladý umělec Albert Heta z Prištiny vytvořil pro páté bienále v Cetinje dílo právě takového ražení.

Kurátoři René Block a Nataša Ilićová nazvali letošní bienále „Love it or Leave it“ (Miluj nebo odejdi) a mělo se stát „kulminačním bodem nového modelu unikátní evropské spolupráce“, a napomoci tak rozšíření stávajících kulturních oblastí. Zní to jako dobrý kurátorský koncept, ale skutečnost byla opět mnohem krutější a těžko přijatelná.

Instalace Alberta Hety Ambasada e Republikës së Kosovës në Cetinje (Ambasáda Republiky Kosovo v Cetinje) vypadala takto: umělec nahradil znak na budově někdejší ambasády Srbského království v Cetinje (které bylo hlavním městem Černé Hory na počátku minulého století) znakem Ambasády Kosova a vedle pověsil albánskou vlajku. Pohrával si tak s podobou budoucí diplomatické mise Kosovců v sousední zemi. Zároveň sňal znak státu, který Kosovo v devadesátých letech po deset let okupoval a dnes je velkou částí volné unie nazývané Srbsko a Černá Hora. Abychom měli jasnější vhled do současné situace, dodejme, že Kosovo je spravováno OSN a jeho postavení dosud není vyřešeno. Je stále v absurdní situaci, kdy má vlastní parlamentní a legislativní instituce, ale žádné ambasády v okolních zemích.

Dokončení instalace vyvolalo zuřivé reakce různých politických stran, starosty a dokonce i zakladatele bienále prince Nikoly Petroviće, který se veřejně omluvil, prohlásil, že „je touto uměleckou instalací šokován“, a dodal, že „v současné politické situaci je to nevhodné a nebezpečné!“.

Můžeme-li mít pochopení pro reakci lidí, kteří nemají nic společného s uměním, jak se vypořádat s přístupem Petara Ćukoviće, ředitele bienále a Národního muzea Černé Hory, který nejprve deníku Novosti řekl, že „Rozhodují ti, kdo vybírají díla, která budou vystavena. Nezasahuji do jejich práce. Věřím, že napětí okolo tohoto uměleckého díla by mělo být menší“, a slíbil, že instalace „zůstane tam, kde je“. Avšak o několik dní později, poté, co znak na budově někdo zlomil a strhnul vlajku, se Ćuković rozhodl instalaci zrušit, aby, jak řekl, zabránil dalším komplikacím a také kvůli velkým protestům veřejnosti! Tak nešťastné zacházení s uměleckou instalací ze strany ředitele události současného umění je skutečně urážlivé pro umělce a pro každého, kdo se uměním zabývá.

Heta se pokoušel uskutečnit projekt Ambasády Republiky Kosovo již v listopadu 2003 v Galerii 35 v Berlíně, aby i sem vnesl otázku neexistujících diplomatických misí své země v zahraničí a problémů s tím spojených. Kurátor galerie ale také považoval projekt za nevhodný, umělec odmítl změnit téma a výstava se nekonala.

Albert Heta (1974) není v provokacích a skandálech žádným nováčkem. V červenci 2003 vytvořil svou dnes již slavnou ilegální instalaci, kdy doprostřed billboardů, které nabízely lety z Prištiny do Londýna s British Airways slovy „Je čas k návštěvě“, umístil červenou upoutávku se slovy „No Visa Required“. Tisíce lidí volalo do cestovních kanceláří, aby si na druhý den rezervovali lety do Británie, netušíce, že nejlákavější část reklamy – možnost cestování bez víza – byla falešná. British Airways dokonce pohrozili, že proti umělci legálně zakročí. V zemi, kde k jakémukoli cestování potřebujete vízum a kde je nesmírně těžké je obdržet, je povolení k práci v cizině či k cestování jednou z nejkrásnějších věcí, kterou si lze představit.

Hetovo dílo je mladé a slibné. Současné otázky a problémy, které se v umění objevují jen vzácně, pojednává způsobem, který nečiní z umění izolovaný ostrov bez vztahů ke skutečnému světu.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…