Časopis Umělec 2004/1 >> Denisa Kera rozmlouvá se členem skupiny Re-code Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2004, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Denisa Kera rozmlouvá se členem skupiny Re-code

Časopis Umělec 2004/1

01.01.2004

Denisa Kera | info | en cs

Denisa Kera: Jaké byly první reakce lidí na vaši "službu" nebo spíše "parodii čárových
kódů"?

Re-code: Nejdříve o stránce hodně mluvilo na weblozích a na osobních stránkách lidí, kteří sledují satiru po internetu. Většinou oceňovali náš humor a svými komentáři se nás snažili podpořit. Když jsme pak obdrželi výhružný dopis od právníku zastupujících obchodní řetězec WalMart, celé věci se chytla tisková agentura Associated Press. V tom okamžiku nám začaly chodit i maily vyjadřující pobouření a nesouhlas. Byly to reakce jednotlivců, kteří nic nevědí o dějinách mediálních parodií a performancí v kultuře, takže nás vidí tak, jak se naučili - jako zloděje.

DK: Jak vás podobná věc s čárovým kódem napadla? Myslíte si i nyní, že to
stálo za to?

Re-code: Nápad s výměnou nálepek na zboží je starší a používal se ještě dřív, než byly zavedeny čárové kódy. Ten nápad jsme dostali ještě jako děti od našich přátel. Rozvinout ho do podoby parodické webové stránky, to byl jen další nápad, kterým jsme se nějakou dobu bavili s přáteli. Chtěli jsme využít kooperativních vlastností internetu.
Dalším impulsem byly otravné reklamní kampaně firem, které se snaží zpeněžit popularitu takových věcí, jakými je Che Gueverra a další. Celou stránku jsme pak vytvořili za několik dní.

DK: Řekl bys nám něco o umělcích a organizacích, které projekt uskutečnily?

Re-code: Pracuji v kolektivu Carbon Defense League (www.carbondefense.org), pro které píši od roku 1997. Je to volné sdružení, které pracuje nepravidelně a většinou vytváří projekty, které si různě hrají s technologiemi nebo využívají média pro účely subverze a kulturní rebelie. Členové naší skupiny jsou také součástí velké sítě skupin sdružených kolem webového portálu Hactivist Tactical Media Network (www.hactivist.com), kam patří i
Tylerova (další clen Re-code) skupina Conglomco.com.

DK: Jaké problémy teď řešíte a jaké jsou vaše další plány? Uvažujete, ze byste spustili slibovanou P2P službu, když vám zakázali sdílení databáze čárových kódu na webu?

Re-code: Stále o tom uvažujeme, ale osobně jsme velice zaneprázdnění s dalšími CDL projekty, což by mohlo ohrozit spuštění budoucích verzí podobného softwaru umožňujícího krádež. Zatím se P2P aplikace odkládá naneurčito.

DK: Myslíš si, ze zákazy různých technologií a stránek ukazují slabosti a zaostalost dnešních průmyslových odvětví, prostě to, že zaspaly technologický vývoj, nebo tyto zákazy ukazují neobvykle velký mocenský vliv, kterou průmyslové organizace mají na právní systém?

Re – code: Věřím, ze zákazy ukazují obojí - čím větší monstrum, tím pomalejší pohyb, ale o to větší síla. Jak tato monstra stárnou a rozšiřují se, zpomalují. Nikdy nemohou soutěžit s umělci, aktivisty a rebely. Mají ovšem moc, která smete každého, kdo jim stojí v cestě příliš dlouho. WalMart se připravuje tento rok použít RFID bezpečnostní etikety (vlastně mikročipy
používající metodou radiofrekvenční identifikace), které znemožní krádeže a změny čárových kódu, tedy větší omezení, to je pro podobné giganty typické řešení.

DK: Jak bys popsal vztah umění a aktivismu?

Re-code: My tvoříme kulturu. Musíme si uvědomovat naši kritickou povahu jako deviantní a zviditelnit se, abychom přitáhli ostatní a pak zmizeli v podzemí. Není to válka, ale spíše hra se slovy, jako je scrabble – získávat a udržovat stále širší slovní zásobu. Čím jednodušší a pomalejší taktika, tím víc podpoří vznik takového ZOO, které spojí všechny rebely. Umělci, aktivisti, kdokoli - všichni jsme, zdá se, jako kritičtí a deviantní profesionálové.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.