Časopis Umělec 2009/2 >> Vše pevně v rukou – regulace veřejného prostoru ve Vídni | Přehled všech čísel | ||||||||||||
|
|||||||||||||
Vše pevně v rukou – regulace veřejného prostoru ve VídniČasopis Umělec 2009/201.02.2009 Elisabeth Mayerhofer | veřejný prostor | en cs de |
|||||||||||||
Jednou z věcí, pro které je Vídeň známá, je její dobře vystavěná administrativa, která si ve stálém politickém klimatu (sociálnědemokratická strana SPÖ obsazuje křeslo starosty od roku 1945) zachovává své pozice. V posledním desetiletí došlo k restrukturalizaci spočívající v tom, že úkoly dosud vykonávané administrativou byly převedeny na soukromé ekonomické subjekty, většinou městu blízko stojící společnosti s ručením omezeným. Ze strategické pozice zachovávání si moci má tento postup tu výhodu, že určité oblasti jsou zbaveny povinnosti transparentního spravování a legitimizace. Formálně se již nejedná o organizace vázané vyhláškami a nařízeními, ale skrze spleť osob, podílů a dohod o činnosti zůstává politické zasahování de facto zachováno. Politická odpovědnost se ovšem rozostřuje. V tomto bodě vstupuje do hry veřejný prostor, konkrétně umění ve veřejném prostoru.
I pro tuto oblast byla totiž odpovědná administrativní jednotka obdobně převedena na soukromoprávní strukturu Kunst im öffentlichen Raum GmbH (KÖR, Umění ve veřejném prostoru sro).1 GmbH Kunst im öffentlichen Raum je výstavní instituce připojená ke Kunsthalle Wien a disponuje ročně rozpočtem cca 800 000 EUR. Externí experti tvoří porotu, která se v pravidelných intervalech obměňuje a rozděluje peníze. Financovat projekt mimo tento rozpočtový balík je možné jen s velkými obtížemi. Úkolem KÖR je také pomoci překonávat administrativní překážky dané administrací veřejného prostoru, jehož uskutečňování je jenom v počátcích.2 Tyto administrativní překážky představují další z problémů umění ve veřejném prostoru. Projekty čelí tak nesmírnému množství povolovacích řízení a správních poplatků, že mnohé, především ty menší, ztroskotají již v zárodku. Dalším aspektem je stále častější podléhání veřejného prostoru komerčním zájmům, což je možné demonstrovat na relativně nedávném zákazu volného vylepování plakátů. V roce 2008 byly plochy k volnému plakátování citelně omezené, a sice tak, že společnost blízká městu umístila na celém území Vídně předpřipravené plochy pro plakátování, spolu s hrozbou žaloby při volném plakátování. Několik málo ploch se nechalo „volných“, zbytek se svedl do nařízených kolejí – kdo potřebuje plochy pro plakátování, může si je koupit. S odpovídajícím časovým předstihem a za cenu, která je pro mnohé malé producenty kultury prohibitivní. Souvislost omezení volně přístupných reklamních ploch a umění ve veřejném prostoru je vidět jen nepřímo, ilustruje ale dobře souhru administrativy a komerčních zájmů ve Vídni: jednak se rozšířil vliv již beztak výrazné administrativní sítě a jednak byla tato síť vyjmuta z kulturně-politického diskursu. Na druhé straně bude využití samotného veřejného prostoru stále více omezováno na velké akce komerčních poskytovatelů, protože pouze tito mají finanční kapacitu a lidské zdroje umožňující za takových rámcových podmínek získat povolení. A kdo si toto nemůže dovolit, musí se stáhnout do soukromí nebo do ilegality. Povolování menších, nekontrolovatelných intervencí – které tak jako tak nikdy nebyly vídeňskou specialitou – ustupuje ve prospěch komerčně zaměřených akcí. Závěrem lze konstatovat, že ve Vídni není v této chvíli příznivá půda pro vývojové trendy – a už vůbec ne, pokud je zde ruku v ruce vytvářený odpovídající typ veřejnosti. Nekontrolovatelné akce v urbánním prostoru – i když jsou tak malé – zjevně vyvolávají v politické sféře a správním aparátu značné obavy. Vzniká tak zdánlivě protikladná směs politiky kontroly a privatizace, která právě v této kombinaci funguje: veřejný prostor je jako prostředek reklamy prodáván nejvyšší nabídce. Autorka je členkou Forschungsgesellschaft für kulturpolitische und kulturökonomische Studien, Vídeň 1 Detailní popis procesu této přeměny včetně přechodné formy, Fondu Umění ve veřejném prostoru, by překračovalo hranice tohoto příspěvku. 2 V roce 2008 se například nemohl uskutečnit z bezpeč-nostních důvodů projekt skupiny netbase, který spočíval v tom, že na městské centrum se budou vrhat stíny helikoptér.
01.02.2009
Doporučené články
|
04.02.2020 10:17
Letošní 50. ročník Art Basel přilákal celkem 93 000 návštěvníků a sběratelů z 80 zemí světa. 290 prémiových galerií představilo umělecká díla od počátku 20. století až po současnost. Hlavní sektor přehlídky, tradičně v prvním patře výstavního prostoru, představil 232 předních galerií z celého světa nabízející umění nejvyšší kvality. Veletrh ukázal vzestupný trend prodeje prostřednictvím galerií jak soukromým sbírkám, tak i institucím. Kromě hlavního veletrhu stály za návštěvu i ty přidružené: Volta, Liste a Photo Basel, k tomu doprovodné programy a výstavy v místních institucích, které kvalitou daleko přesahují hranice města tj. Kunsthalle Basel, Kunstmuseum, Tinguely muzeum nebo Fondation Beyeler.
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář