Časopis Umělec 1998/5 >> Gennaro de Pasquale Přehled všech čísel
Gennaro de Pasquale
Časopis Umělec
Ročník 1998, 5
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Gennaro de Pasquale

Časopis Umělec 1998/5

01.05.1998

Lenka Lindaurová | nové tváře | en cs

nar. 1969 ve Francii, vystudoval uměleckou školu v Lyonu, kde realizoval v devadesátých letech několik samostatných výstav, je držitelem ceny Nadace Jeana-Claude Reynala v Bordeaux, nyní žije v Montrealu

Gennaro de Pasquale se kromě malířské tvorby věnuje také sochařství a realizuje divadelní instalace. Jeho spolupráce s divadlem se odráží v narativnosti jeho volné tvorby. Obrazy z loňského roku dokumentují Gennarovu soustředěnost na lidskou figuru, která jako napůl mystický přízrak vystupuje z autorova podvědomí a sděluje mu, co se v něm odehrává. Jakoby autor ani sám nebyl tvůrcem svých příběhů, ale vyprávěly je postavy, které mimoděk vytvořil. Přízračnost a uzavřenost jeho postav, charakteristický stav spánku (či smrti) mohou vést k přirovnání tvorby Gennara de Pasquale k práci Igora Korpaczewského, ačkoli jejich forma je značně odlišná. Duchovní náboj jejich příběhů je však velmi blízký.
U Gennara je ale také kromě existenciálních otázek přítomen prvek sociální, jenž se velmi přímočaře zhmotňuje i v použitých materiálech (například v uvolněných malbách na několik vrstev igelitu a fólie, nebo v použití banálních předmětů a jejich konfrontace se subtilní malbou). Jednoznačnost sdělení je často podmíněna i proklamativním nápisem, který je součástí obrazu. Gennaro tak promlouvá naléhavým jazykem autorů středověkých lidových komiksů, trochu své diváky pronásleduje i straší. (lin)





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.