Časopis Umělec 2002/2 >> Hanzelka a Zikmund po padesáti letech Přehled všech čísel
Hanzelka a Zikmund po padesáti letech
Časopis Umělec
Ročník 2002, 2
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Hanzelka a Zikmund po padesáti letech

Časopis Umělec 2002/2

01.02.2002

Tomáš Pospiszyl | cestování | en cs

Zpoza skalního výběžku se kolébavě vynoří hranaté auto. Čím víc se k nám blíží, tím více se jeho obrysy v mlze zostřují. Kamenitá cesta volně přechází do okolní holé vysokohorské krajiny a auto musí jet na výmolech krokem. Nezvyklé tvary pohybujícího se vozidla nejsou dílem nějaké exotické automobilky. Ta bárka na čtyřech kolech je celá ze dřeva.
Při nedávné návštěvě Nizozemska jsem měl štěstí. Joost Conijn zrovna necestoval nikde po světě a slíbil mi schůzku. Conijn bydlí ve velkém squattu na okraji Amsterdamu, kam mě odvezl ve svém třicet let starém citroënu. Nehezká průmyslová budova ze sedmdesátých let je proměněna v obydlí několika desítek lidí, přízemní garáže a výrobní haly slouží jako ateliéry. Conijnův citroën zaparkoval mimo hlavní budovu u dřevěné cirkusové maringotky, v níž jeden z nejznámějších holandských umělců bydlí.
Kousek od maringotky stojí stroj, v němž tuším letadlo z videa, kterým na sebe Joost Conijn před dvěma lety na Manifestě 3 ve slovinské Lublani poprvé upozornil v mezinárodním měřítku. Video zachycující úpornou snahu vyrobit si letadlo a podniknout s ním v marocké poušti zkušební let se mnohým divákům vtisklo do paměti jako nejvýraznější dílo celé přehlídky.
V maringotce je zavedena elektrická energie, a já tak mohu vidět dokument o cestě zmíněného dřevěného vozidla na východ. Joost Conijn své projekty nerad vysvětluje — raději nechává promlouvat videozáznamy samotné.
S podobou vozidla, se kterým tento umělec podnikl několikaměsíční cestu po východní Evropě, se divák půlhodinového videa seznámí až po několika minutách. Neobvyklé dřevěné auto totiž není centrem Conijnova projektu, je pouze dopravním prostředkem. Cílem je poznání míst a lidí, kteří žijí nedaleko od nás, jež však v televizi nebo ve filmu většinou neuvidíme. Chtěl ukázat východní Evropu takovou, jaká je, a proto se jí chtěl přizpůsobit rychlostí i materiálem. Neměl žádnou předem vytyčenou trasu, jel tam, kam právě chtěl. Horské vesnice v Rumunsku, východoevropské babičky s tvářemi plnými vrásek a smíchu, prašné silnice s nejasnými silničními pravidly a hlučnými vozidly značky Moskvič, cisterny s nápisem moloko, děti pasoucí krávy, nekonečné ukrajinské pláně, pohřeb, při kterém je rakev vezena na korbě dýchavičného náklaďáku.
Conijn není ve východních regionech žádným nováčkem. Většinu zemí již několikrát navštívil jako turista, kupříkladu strávil několik týdnů v Hradci Králové, kde se v leteckém učilišti naučil létat.
Práce na autě si vyžádaly šest měsíců celodenní dřiny. Conijn použil podvozek z citroënu, karoserie je ovšem dřevěná. Auto pohání kotel, ve kterém se spalují dřevěné třísky.
Samotnou cestu podnikl v období od září do listopadu roku 2001. Z Amsterdamu se vydal přes Německo do České republiky, na Slovensko a do Maďarska, přes Makedonii se dostal do Albánie, pokračoval do Rumunska, Moldávie, na Ukrajině dojel až do Oděsy, odkud zamířil směrem k Černobylu. Výsledkem cesty bylo padesát hodin videozáznamu nasbíraného během týdnů putování. Natočený materiál po několik měsíců stříhal do závěrečné podoby, která má zhruba půlhodinovou délku.
Východní Evropa se jeví jako místo, kde se projevují snad všechny paradoxy moderní doby. Její snědí obyvatelé si však uchovávají optimismus a projevují neobvyklou solidaritu, jejich materiálně prostší život je právě tak hodnotný jako život obyvatel počítačového světa pár set kilometrů odtud. Cesta dřevěným autem odhaluje proud energií, které jsou v těchto oblastech daleko přímočařejší a zřetelnější než na rozvinutém Západě. Dacia vozí vedle kanystrů s benzinem konve s mlékem, sklizeň z polí míří do dřevěných domů, kde se mění v potraviny. Východní Evropa je živoucí neapokalyptickou variantou filmu Mad Max, plnou narezlého železa, nádrží s kapající naftou a dávno oježděných pneumatik. Joost Conijn se však dostal až do tak vzdálených míst, v nichž i benzinové motory ztrácejí svou sílu. Jednoho dne uprostřed mokrého lesa narazil na dřevěnou chalupu. Babička, která ji obývala, mu nabídla kozí sýr, nocleh a suché dřevo. Díky tomu mohl pokračovat dál. Jediným prvkem moderního světa a indikátorem právě probíhajícího století byla paradoxně její silonová bunda s logem BMW.
Zvláštní úlohu v dokumentu hraje právě dřevo. Je to jakási ropa východní Evropy, univerzální materiál, jehož prostřednictvím příroda poskytuje lidem energii. Během Conijnovy cesty sledujeme práci v lese, kácení stromů, dopravu dřeva na pilu a rozřezávání kmenů na prkna. Jsme svědky štípání polínek do kotle. Díky ohni, který v něm hoří, se pak poutník, nezávislý na benzinových pumpách, pohybuje vpřed. Auto spaluje energii lesa, a jeho cesta je tak beuysovskou alegorií výměny přírodních sil. (Ostatně letiště u Hradce Králové, kde se Conijn naučil létat, je pravděpodobně to samé, kde během druhé světové války absolvoval svůj letecký výcvik i Joseph Beuys.)
Východoevropan především ocení Conijnův otevřený přístup k regionu bez jakýchkoli předsudků příslušníka technicky rozvinutější civilizace. Autor se zdržuje veškerého komentáře nebo hodnocení, ve svém dokumentu nechává důsledně promlouvat druhou stranu, necestuje s předem utvořenou představou o exotickém, barbarském či nebezpečném Východu, jeho cesta nesměřuje k naplánovanému výsledku. Dřevěné auto potřebuje doplňovat palivo a během své pouti se mnohokrát porouchá. Conijn musí často zastavovat, komunikovat s lidmi, žádat je o pomoc. Neobvyklému poutníku se dostalo laskavého přijetí. Čím východněji, tím byli lidé přátelštější.
Zatímco nad maringotkou létala trysková letadla přistávající na nedalekém amsterdamském letišti, pocítil jsem podivnou pýchu na ten šedý a těžko rozlišitelný kontinent, kde mám i já své kořeny. Ty země je zbytečné idealizovat a přikrašlovat. Je však zajímavé poznat, jak je vnímá citlivý pozorovatel zvenčí.
Návštěva v Joostově maringotce skončila, po dřevěných schodech sestupujeme na travnatou zem a jdeme zpátky k citroënu. U křehké konstrukce z trubek a růžového igelitu se neudržím a nevěřícně se zeptám: “Tohle doopravdy létá?”
“Ja,” přesvědčeně odpoví Joost a na tváři se mu objeví hrdý klukovský úsměv.

Joost Conijn, Wooden Car, 32 minut. Projekce proběhla 24. 6. v Galerii Display a 25. 6. v Centru pro současné umění v Jelení ulici.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
First English Edition / 128 pages in color on fine art paper / Translated and introduced by Marek Tomin / Afterword by Martin...
Více informací...
14,50 EUR
15 USD
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
77 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS