Časopis Umělec 2010/1 >> na žádnou cestu jsem se totiž nedostala Přehled všech čísel
na žádnou cestu jsem se totiž nedostala
Časopis Umělec
Ročník 2010, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

na žádnou cestu jsem se totiž nedostala

Časopis Umělec 2010/1

01.01.2010

Ivan Mečl a Veronika Vomáčková | greyscale | en cs de

Někdy se k autorům, objevujícím se v našem časopise, dostáváme nezvyklým způsobem. Já osobně mám štěstí na autory, kteří o publicitu nejeví zájem. Práce Veroniky Vomáčkové nám nabídla její matka. Nejdříve zavolala do redakce, přišla osobně, vyprávěla o dceři, jak jí utekla do Španělska, že tam pobývá v nuzných poměrech na vesnici se zvláštními lidmi. Po našem setkání ji donutila poslat ukázky. Veronika to s nevelkým nadšením udělala. Poslala stránky ze svých deníků. Měl jsem zájem a setkali jsme se poté osobně v Praze. Rozhovor probíhal ve stínu zásady „nevěř nikomu nad třicet“ a „s lidma z města si nic nezačínej“, takže jsme se moc daleko nedostali. Ale kresby se mi moc líbily a nechtěl jsem je nechat osamoceně bez komentáře. Když jsme se loučili, požádal jsem o psaný příběh o tom, jak se dostala na cestu. A v krácené verzi jsem dostal následující odpověď...

...na žádnou cestu jsem se totiž nedostala. Narodila jsem se 5. 6. 1982. Vystudovala základní
a potom střední výtvarnou školu. Tak jsem dokonale proflákala čtyři roky, protože jsem tam nedělala nic, kromě toho, že jsem tam nechodila. Asi jsem se zbláznila — už si to období ani pořádně nepamatuji a většina spolužáků i profesorů naštěstí ani mě. Na žádnou vysokou školu jsem se nehlásila. Ani by mne nevzali, protože jsem byla neuvěřitelně nafoukaný spratek, co si ještě k tomu myslí, že je umělec a nic takového už nepotřebuje.
Následovaly asi tři roky na venkově, kam jsem se odstěhovala, abych nemusela bydlet s rodiči a dělala to umění. Za moc to nestálo a život bohužel taky ne. Různé brigády, práce pro studenty. V hospodách nebo u restaurátorů — specialista na práci s louhem. Nebo jako pomocný dělník na stavbě. S nikým jsem se nestýkala, ani nebylo s kým, a na všechny jsem se dívala svrchu. Většinu času jsem strávila na brigádách, nebo kutěním v baráčku a uměním, špinavá jako prase od barev a uhlů... Také mi pomáhala maminka — měla asi chudák pocit, že takový umělec se musí podporovat...
Nejlepší z toho byly cesty. Nejdřív tajně, jenom kratší několikadenní puťáky, později několikatýdenní po České republice. ... Po střední škole začaly výlety mimo. Stopem různě po Evropě, pěšky do Polska k moři a potom pěšky do Španělska. Tam jsem ale nedošla. Ve Švýcarsku mě začal zlobit starý zánět šlach. To je normální s dvacetikilovým batohem. Rozhodně jsem se nehodlala vracet. Doplazila jsem se ještě do poloviny Francie na zahradu moc hodných lidí, kteří se pak o mne ještě dva týdny starali. Nic jiného jim ani nezbylo. Nohu jsem měla od Švýcarska zataženou v obinadle a radši ji už nerozbalovala. Když to udělal doktor, hrozně se vyděsil a všichni okolo, i já. Změnila tvar, barvu a byla strašně chlupatá. Tehdy jsem začala z nudy kreslit, protože jsem se nemohla hýbat.
Následující rok jsem se do Španělska vypravila znovu na tři měsíce. Po návratu jsem se rozhodla, že se tam odstěhuji. A tím skončila legrace. Neuměla jsem ani slovo španělsky a nikoho vlastně neznala. ... Takže první rok byl peklo. Skvělé pracovní příležitosti, luxusní ubytování a společnost — dokonalá špína po všech stránkách. Alespoň mi konečně spadnul hřebínek. Ne že bych se následující roky nějak společensky vyšvihla, ale aspoň jsem se už domluvila slušně španělsky.
Obrázky jsou deník ze druhých dvou let. Ten první rok jsem na kreslení neměla nervy a poslední jsem se začala věnovat něčemu jinému.
Takže jak vidíte, o nějaké „cestě“ nemůže být vůbec řeč. Snad se ze mne stal alespoň slušný a o něco pokornější člověk.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Kompletní edice (3 díly = 330 stran) Kolážových comiksů „na hraně existence“, tynto „deníky všední úzkosti“ jsou pravou...
Více informací...
11 EUR
12 USD
Text: Michael Bracewell, Damo Suzuki, Peter Tatchell, Michael Clark, Holly Woodlawn, Greil Marcus, Camila Batmanghelidjh| ...
Více informací...
35 EUR
37 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS