Časopis Umělec 2005/1 >> Jiřího Košile Přehled všech čísel
Jiřího Košile
Časopis Umělec
Ročník 2005, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Jiřího Košile

Časopis Umělec 2005/1

01.01.2005

Lenka Klodová | fashion | en cs

Jiří Světinský občas chodí v Košili. Je to jeho dílo, vyjadřující se k problematice pornografie, intimity, tělesna, k otázkám etickým i módním.

Jednodušší a perspektivnější

U vaší práce je zřetelná tendence, která se v českém prostředí objevuje např. u Jana Stolína, tendence učinit z pornografických, emociálně nabitých obrazů použitím rastru, smyčky, výřezu a opakování „objektivní“ vzorek, který si nárokuje jistou neutralitu a netečnost k emocionálním i etickým hodnotám. Jsou tyto obrazy skutečně obecně použitelné a mají stejné postavení jako cokoliv jiného z reality? Je to prostě vzorek a na vzorek lze použít cokoliv? Nebo se od těchto vyobrazení podle vás nedá etický a emocionální obsah oddělit?

Emocionální a etický obsah se od pornografie oddělit určitě dá. A není to žádné kouzlo, ale spíš trik. Například když někdo na obrazovce spustí onanující ženu v krátké smyčce a vytvoří z ní onanující stroj, který opakuje dokonce i krátkou sekvenci záhadného pohledu ve tváři, poté co se velmi rychle zbavíme ostychu a morálních zábran, získáme pocit prázdnoty a emocionální netečnosti. Ovšem podle mě je jednodušší a perspektivnější pracovat s tím emocionálním a etickým obsahem, který pornografie určitě má.

Chcete tedy pornografii odhalit, vytáhnout ji z temných zákoutí mezi lidi, aby sama ukázala, jak je „slizká“?
Asi bych nepoužil slovo „slizká“, ale v podstatě to vystihuje můj záměr. Chci, aby se lidi setkávali s věcmi, které nejsou významově a mravně slučitelné, které naruší a poodhalí zaběhnuté mechanismy a vzorce přemýšlení. Mám zkušenost, že takový zásah do strnulého soukromí je vždycky zdravý.

Není takové použití nakonec pro vyobrazené modelky ještě virtuálně potupnější? Ony se vás snaží vzrušit, mají to v popisu práce, a vy je místo adekvátní reakce exponujete velmi utilitárním způsobem. Vyobrazení jejich odhalených těl se mohou ocitnout třeba na vašem lokti a vy jimi pak vytřete louži na stole v bufetu.
Milé modelky se na mě nemůžou zlobit, dělám svoji práci, stejně jako ony. A dokážu si představit, že by mohly mít pro mé snahy i pochopení. To, že já sám beru modelky spíše jako oběti pornografického průmyslu, jsem vyjádřil tím, že jsem všem modelkám, které jsou na košili, rozmazal obličeje.

Čím slušněji se budu chovat,
tím silnější ten pocit bude

V Čechách obvykle nehledíme na to, co hlásají převážně anglicky psané nápisy, které nosíme na svém oblečení. Zdá se ale, že pornografické obrazy mají své zvláštní postavení. Například Ernest Gombrich je pokládal za „přirozené obrazy“, kterým (na rozdíl od angličtiny) rozumí každý člověk už proto, že má tělo. Tím se košile z pouhého oděvu stává výpovědí. Co myslíte, že o svém nositeli vypovídá? Co bylo vaším záměrem, aby vypovídala?

Ano, nápisy na oblečení se u nás možná nečtou, ale o to víc tu platí selské moudro „šaty dělají člověka“. Takže pokud se se mnou někdo setká, nezná mě a já mám právě na sobě tuto košili, musí se se mnou nějak vyrovnat, což si většinou vyžádá ukvapenou reakci. I když mu to moc nepůjde, nacpe mě do nějaké škatule, aby mě uklidil z cesty, a nějak mě sám pro sebe nazve. Asi by to mohlo být něco jako: sprosťák, balič, frajírek, provokatér, léčí si komplexy, dodává si odvahu, nebo: on ten člověk nemá vkus, až po: to je kurva košile. A v nejhorším případě: no jo umění... Tak či onak věřím, že se to později lidem v hlavě rozleží a budou na to myslet třeba před spaním. To už tím nebudou tak ohroženi, více se uvolní a užijou si tak bohatší uplynulý den. A kdo ví, třeba na něco přijdou a objeví v tom zážitku pro sebe nová témata.

Vaše košile vypadá jako sprostý obal na nevinné, aspoň ve vizuálním smyslu nevinné, tělo. Člověk by vás skoro prosil, abyste si tu košili svlékl, protože pak bude té nahoty méně a nebude tak agresivní.
Ano, to je, řekl bych, její komplementární efekt. A čím se v ní budu chovat slušněji, tím silnější bude tento pocit u pozorujících.

Nechcete náhodou, aby bylo vaše tělo v té košili přitažlivé a vzrušující i pro heterosexuální muže?
Bez komentáře.

Ve svém projektu jste využil spíše ženský způsob přitahování pozornosti nějakým výrazným oblečením, neobvyklým doplňkem, ztřeštěnou módičkou. Používáte tuto taktiku i v běžném životě? Je vůbec pro muže použitelná?
Opravdu to pro mě není způsob, jak na sebe přitáhnout pozornost. Košile snad může někomu připadat extravagantní, když ji uvidí zblízka a rozluští nahá těla na jejím povrchu. Do této doby vypadá jako barevná košile na způsob disko-havaj – tedy nijak zvláštně, pozornost vlastně nepřitahuje. Pokud bych chtěl přitahovat pozornost, nechal bych si přes celá záda košile natisknout jeden velký detail z pornoobrázku. Pak bych byl skutečně výstřední a nepřehlédnutelný, ale to by bylo, snad kromě přezdívky, kterou bych si právem vysloužil, vše.
Já sám chodím oblečený nejraději v šedé barvě. Je to městská kamufláž. Mám pocit, že si mě město nevšimne a nechá mi trochu víc času pro sebe, asi. A líbí se mi, když se ženy nelíčí, pokud to není kvůli nějaké zajímavé léčce.

Je důležité, že košili při prezentaci nosíte vy sám? Dá se váš projekt chápat jako práce s vlastním nitrem, jako jakási sebeoběť, vystavování se pokušení a pomluvě?
Ne, to není důležité, že ji nosím já. Ale nepůjčil bych ji jen tak komukoliv, aniž bych věděl, kdo to je. Myslím, že je velmi jednoduché sejít z původního záměru a stát se opravdovým sprosťákem, provokatérem nebo umělcem.
Ano, jsou tu dva zážitky, jeden ze strany pozorujících a druhý zážitek exhibujícího. Je to cenná zkušenost, která napomáhá konfrontaci mého nitra s okolním světem lidí. Je to živé, a jsem-li tomu otevřený, dá se tomu i rozumět.

Nevadí vám, že pozornost, kterou poutáte, je negativní? Má vůbec pozornost/ popularita nějaké hodnotící znaménko?
Vadí, byl bych samozřejmě raději, kdyby byla reakce lidí kladná. Ale pak bych měl v srdci mír a přišel bych o veškerou motivaci a pocit, že něco objevuji. A zrovna tak ostatní lidi, kdybych je tou košilí potěšil hned, brzy by o toto štěstí přišli. Byl by to takový stejný dárek už páté vánoce, který by pak zase jen ležel v nějaké škatuli.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Falling Stairway, 1991, acrylic painting on canvas, 122 x 99 cm, on frame
Více informací...
3 200 EUR
3 297 USD
Offset quadri sur papier curious metalic / 32p. / 21 x 15 x 0,8 cm / 1000ex
Více informací...
10 EUR
10 USD
2008, 19.2 x 12.5 cm, Pencil Drawing
Více informací...
120 EUR
124 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS