Michaela Nociarová, Mária Čorejová

Michaela Nociarová (1976) studovala na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě v ateliéru volné tvorby profesora Daniela Fischera. Absolvovala doktorandské studium na katedře malby u profesora Bergera.
Mária Čorejová (1975) studuje na VŠVU v Bratislavě v ateliéru volné tvorby Daniela Fischera. Absolvovala dva roky stáží na univerzitách v Pensylvánii a Texasu. V současnosti dokončuje doktorandské studium na VŠVU.
Michaela a Mária vytvořily tandem už během svých studií na základě semestrálního úkolu. Témata, jimž se věnovaly, se začala postupně sbližovat. Lišily se však svým přístupem. Obě se snaží dokumentovat téměř nezachytitelné momenty skutečnosti, které jsou díky nekonečnému vrstvení nových a nových situací zapomínány nebo přehlíženy. I když lze říci, že jejich tvorba se pohybuje v rozpětí od klasické malby, přes práce in situ, fotografii až po video, nosné a nejvýraznější jsou v jejich tvorbě koncepty.
Jejich první společnou prací byla série maleb s názvem Obrazárna. Každá malovala na základě písemného návodu té druhé. Při prezentaci podtrhly konceptuální charakter projektu: Obrazy vystavily v tmavé místnosti a nasvítily pouze dopisy, v nichž příslušné obrazy popisovaly. Tento princip zdokonalily v projektu Společná hladina — Cesta od mojí reality k tvému obrazu z roku 2000. Jde o sérii videoprojekcí, kde jedna autorka vytváří obraz na základě komentáře — navigace druhé umělkyně (prostřednictvím mobilu, hudby, atd.). Prolíná se tu autorka koncepce — vize obrazu s autorkou výsledné formy. Ztrácí se význam individuálního autorství. Proces vzniku (nejen malby) je pro ně důležitější než výsledek samotný.
V prozatím posledním projektu Společná hladina — Tvoje stopy v mojí realitě (2001) zvolily odlišný přístup: nekomunikaci, nezasahování, neovlivňování. Místo toho zkoumaly, zda dokáží najít společnou hladinu bez přímé komunikace.

01.02.2002