Časopis Umělec 2001/2 >> Staronová síť | Přehled všech čísel | ||||||||||||
|
|||||||||||||
Staronová síťČasopis Umělec 2001/201.02.2001 Bodil Hovaldt Bojer | média | en cs |
|||||||||||||
Kromě toho, že expanze internetu dala během uplynulých deseti let vzniknout novým formám umění, jež dnes nazýváme net art, globální počítačová síť také pomohla zlepšení starších forem umění, jako je mail art. Síť poskytla prostředí osvobozené od institucionálních a tržních tlaků a nastartovala nové formy mediálního aktivismu, což jsou základy, na nichž je založen i mail art.
Jak pro mail art, tak pro email art platí, že tu neexistuje žádný individuální umělec, kritik nebo galerie jako taková, protože všichni v síti fungují jako provázané komponenty. Je to svobodně se utvářející kreativní výměna bez hranic, pravidel nebo peněz. Stojí mimo ten druh ekonomické zainteresovanosti a spekulace, která panuje na etablovaném uměleckém trhu, a existuje na ní svobodnější půda pro rovnoprávnou produkci. Email art je tak logickým pokračování mail artu. Internet v jistém smyslu změnil a rozvinul jeho existující formu. Dnes je mnohem snazší svolat účastníky na výstavu nebo k projektu za použití jedné z mnoha internetových message boards (nástěnek). Projekty se často uveřejňují na síti, k níž má přístup jakýkoli uživatel a jejíž nedílnou součástí je i grafika. Posílání prací přes internet je levnější a lze s jeho pomocí snadněji oslovit mnohem větší skupinu příjemců. Na druhou stranu email art vyžaduje, aby všichni účastníci měli počítač a přístup na internet, takže jsou někteří vyloučeni, což kontrastuje s univerzalitou mail artu při použití klasické pošty. Zatímco mail art se omezuje na vztah jeden na jednoho, email art (nebo i-mailart) je v podstatě svobodný a schopný oslovit mnohem větší počet lidí najednou. Dnes se vyvíjí na základě podmínek v kyber prostoru jako komunikační a informační síť, která využívá mnoha možností elektronické dálnice. Mail artu se věnuje mezinárodní síť umělců, která dnes sestává z přibližně 20.000 lidí. Komunikují spolu tak, že jeden druhému posílají svá díla. Cílem je přímá výměna prací, myšlenek a informací mezi umělci z různých zemí bez toho, aby museli využívat etablovaného uměleckého trhu. Důraz se vlastně klade na samotnou komunikaci, která je považována za nejdůležitější část této umělecké formy. Struktura sítě je podobná internetu. Místo centrálního orgánu tu funguje horizontální organizace. Základy email artu položil v roce 1991 Cracker Jack Kid, když založil internetové stránky Raye Johnsona, považovaného za otce mail artu. I když se mail art datuje do dob hnutí Fluxus a poštovních projektů Raye Johnsona ze 60. let, původ této formy lze vypátrat až do počátku samotného poštovního systému. Johnson založil New York Correspondence School, mezinárodní sít umělců a básníků, kteří využili poštu k vytvoření systému přidej a pošli zpět a k výměně nejrůznějších děl, objektů a textů. Umělci vždy experimentovali s rozmanitými formami s vírou, že udělat lze cokoliv. Ray Johnson posílal dalším umělců své koláže — obrázky zajíců, slovní hříčky a rýmovačky, které měly příjemce překvapit a pobavit. V současnosti se posílají nejrůznější objekty od známek, pohlednic, audio kazet, video po počítačové grafiky. Co se týče techniky, materiálů nebo metod skutečně neexistuje žádné omezení. Výměna se nejčastěji uskutečňuje poštou, faxem, přes internet a zláště e-mailem, který dal nové rozměru komunikace a dnes již známá média. Přesto, že mail art kladl odpor tomu, aby se stal součástí etablovaného uměleckého světa, muzea a galerie si jej povšimly a díla mail artu dnes najdete v mnoha významných institucích, jeko je Getty, Tate nebo Whitney. Odpůrci mail artu zpochybňovali jeho kvalitu, hlavně kvůli tomu, že neexistují žádné školy, kritici a pravidla, která by rozlišovala mezi umělci a amatéry. Pravdou je, že mail umělcem může být kdokoli, kvůli čemuž se tato forma nikdy nestane součástí hlavního proudu umělecké scény. V jistém smyslu pokračuje v duchu avantgardy a bourá hranice a monopol uměleckých institucí prostřednictvím volné distribuce, zapojení života a umění do širší perspektivy. Ale animozita, která jak známo panuje mezi institucionálním a net uměním, zdá se mezi klasickým a email uměním neexistuje. The Electronic Museum of Mail Art obsahuje odkazy do historie této formy i na email artové diskusní skupiny na internetu. Pro emailového umělce a moderátora jedné z takových skupin, Craiga Purcella, jsou všechny digitální obrazy na internetu nalezenými objekty, jež lze transformovat a dát jim nový význam. Uživatele své skupiny vyzývá, aby “kopírovali a modifikovali” všechny obrázky, jež se ve skupině objeví, podobně jak to činil Johnson v případě jeho techniky přidej a odešli zpět. Svým zkoumáním možností internetu se zařadil mezi velkou skupinu net umělců, kteří v současnosti experimentují se zdroji na internetu a zároveň úspěšně trans formují pojem umění. Příštím krokem email artu bude prav děpodobně zapojení zvuku a pohybu. Přeložil Vladan Šír
01.02.2001
Doporučené články
|
04.02.2020 10:17
Letošní 50. ročník Art Basel přilákal celkem 93 000 návštěvníků a sběratelů z 80 zemí světa. 290 prémiových galerií představilo umělecká díla od počátku 20. století až po současnost. Hlavní sektor přehlídky, tradičně v prvním patře výstavního prostoru, představil 232 předních galerií z celého světa nabízející umění nejvyšší kvality. Veletrh ukázal vzestupný trend prodeje prostřednictvím galerií jak soukromým sbírkám, tak i institucím. Kromě hlavního veletrhu stály za návštěvu i ty přidružené: Volta, Liste a Photo Basel, k tomu doprovodné programy a výstavy v místních institucích, které kvalitou daleko přesahují hranice města tj. Kunsthalle Basel, Kunstmuseum, Tinguely muzeum nebo Fondation Beyeler.
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář