Časopis Umělec 1999/5-6 >> Rodilý perfomer ještě žije Přehled všech čísel
Rodilý perfomer ještě žije
Časopis Umělec
Ročník 1999, 5-6
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Rodilý perfomer ještě žije

Časopis Umělec 1999/5-6

01.05.1999

Miloš Vojtěchovský | performance | en cs

Kdosi ze skrovné skupinky jedinců věnující se u nás dosud občasnému praktikování činnosti zvané obyčejně performance, mne nedávno zaskočil a dojal svým novým špílcem. Představení mu umožnilo před trpělivými zraky diváků vypít plechovku jakéhosi hnusného energetického nápoje, vykouřit tucet cigaret najednou, být dvacet minut pohodlně opřený o klín poddajné asistentky a ještě si od srdce - i když klopotně - postěžovat na trudný úděl mladého nonkonformního umělce. Musím přiznat, že performance měla přece jen jistou eleganci a ironický nadhled ve srovnání třeba s hrozným divadlem jakéhosi nahého maďarského skřeta mučícího svého syna a nebohou rybu, kterého jsem náhodou sledoval loni na festivalu Transcommunication v Nových Zámkách. Divácká traumata, která jsou nutným důsledkem konzumace provozu současného umění, se naštěstí ukládají vedle silných zážitků. Nechť čtenář přijme těchto několik poznámek jako příspěvek k osvětlení stavu disciplíny performance, jako inspirace pro možné adepty tohoto dobrodružného koníčka a jako revizi některých zažitých omylů kroužících kolem tohoto fenoménu. Postuluji, že performance není ani divadlo, film, videoart, instalace, happening, action art, ale něco jiného, nevím přesně co.
1. K performanci nepotřebujete nutně diváky. Dobrý performer, narozdíl od herce, může nakonec svoji profesi praktikovat (případně) téměř nepovšimnut a o samotě. Praví profesionálové, tedy ti, kteří se živí na ulici, nevyhledávají publikum, to se samo tlačí kolem, hází mince do klobouku a nedá se nijak podfouknout. Stejně tak ve společnostech, které ještě úplně nezdegenerovaly, je koncentrovaná performance nemyslitelná, protože je prostě součástí každodenních rituálů a vůbec všedního života. Dnes je možné použít i videokameru, která zachytí pro případné zájemce performanční akt. Někteří zajímaví umělci jsou schopni vydržet při plném performančním vědomí nepřetržitě třeba 12 nebo 24 hodin a pohodlní diváci si pak jen tak odskočí mezi jídlem podívat, jak se děj odvíjí a jestli je performer ještě naživu.
2. Pravý peformer nepotřebuje nebo se obejde bez hromady propriet i bez technologie za půl miliónu. Pokud to skutečně požaduje, jde spíš o zbloudilého fetišistu, exhibicionistu, herce, případně neúspěšného výtvarníka, hudebníka, teoretika, technologa, snažícího se urvat pod rouškou umění svoji skývu chleba.
3. Performerem se člověk rodí, tato profese se nedá naučit, nastudovat, nacvičit. Pokud tu není cit pro prostor, ovládání vlastního těla, řeči, situace, vrozená senzitivita pro komunikaci a interakci s celým okolím a celková a nehmatatelná aura osobnosti, může to performer nebo případně divák zabalit. Jde o specifickou schopnost kombinující živelnost a sebekontrolu, zcela jinou, než je tomu u herců, hudebníků, politiků, obchodníků, sportovců. Snad nejblíže to má k činnostem šamanů, eskamotérů, ceremoniářů, psychologů. Je potřeba notný kus kouzla osobnosti, ale narcismus obvyklý u herců, hudebníků, a politiků a vůbec popstars je u oboru performance nesnesitelný a rušivý, protože zde nemá jít o předstírání a předvádění se, ale předkládání něčeho.
4. Správný performer nejezdí s jedním štykem po štaci několik let. Protože jde vždycky o jedinečnou příhodu v jedinečném prostředí před jedinečnými lidmi, správný performer (dále jen SP) má smysl (na rozdíl od podobných profesí) pro improvizaci. Tak jako třeba Houdini nebo Duchamp nedůvěřuje také regulím a fíglům své profese a neustále hledá nové možnosti a oblasti ukryté za obzorem. SP je pokud možno nomád, protože žije a čerpá z poznávání a zkoumání jiných, cizích, neznámých a nevšedních příběhů, kultur, míst, životů.
5. SP se může uchýlit do muzea nebo galerie, ale jen pokud není zbytí. Kontext ulice, přírody, města, pustiny je pro performance mnohem životadárnější než aseptické prostory pro umění.
6. Umění performance je kontroverzní a senzibilní, těžko se v něm švindluje, vyžaduje zpětnou vazbu a komunitu, která funguje. Komunita, která se stará, aby se diskutovalo, psalo, hádalo a přelo, hlavně to, co teoretikové označují jako diskurs, a jinak se tomu říká zdravý rozum. Možná to je jeden z hlavních důvodů, proč je na tom dobrá performance u nás tak mizerně. (Kupodivu, protože oba dva vůdci české vlády jsou neuvěřitelně talentovaní potencionální performeři, bohužel jim však chybí většina vlastností, které jsem přisoudil pro SP.)




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
21.5 x 28cm, Colour Drawing
Více informací...
336 EUR
357 USD
Devil From The Back, sketch - inkwash, 2011, 33 x 25 cm
Více informací...
460 EUR
488 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS