Časopis Umělec 2000/3 >> Veřejný prostor jako soukromá věc Přehled všech čísel
Veřejný prostor jako soukromá věc
Časopis Umělec
Ročník 2000, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Veřejný prostor jako soukromá věc

Časopis Umělec 2000/3

01.03.2000

Jana Tichá | info | en cs

Projekt Umělecké dílo ve veřejném prostoru iniciovalo před třemi lety Centrum pro současné umění v Praze. Na podzim 1997 představila výstava ve Veletržním paláci padesát návrhů, z nichž byly postupně realizovány zhruba dvě třetiny. Myslím, že je to úspěšné skóre, zvlášť když uvážíme, co všechno obnáší realizace díla ve veřejném prostoru, ať už na náměstí, v supermarketu nebo v tramvaji. Vytvoření samotné věci zabere zpravidla jenom zlomek času, potřebného k získání všech povolení. Ovšemže i tady výjimky potvrzují pravidlo: k instalaci práce na internetu stačí pár kliknutí. Internet je asi pořád ještě nejsvobodnější, nejméně kontrolovaný veřejný prostor, v roce 1997 byl v Čechách ještě víceméně žhavou novinkou, takže s ním počítaly jen tři projekty. Jeden tým vytvořil program pro televizní vysílání, většina autorů ovšem pro svá díla zvolila hmatatelnější prostředí v široké škále od stránek časopisů přes reklamní plochy a výkladní skříně po budovy, náměstí až k otevřené krajině. Rozmanitost prostředí, v nichž jsou díla prezentována, odpovídá různorodosti pojmu veřejného prostoru: původní premisou pořadatelů bylo, že jako veřejný prostor bude pro účely projektu chápán jakýkoli prostor přístupný veřejnosti s výjimkou muzeí a galerií. Dílo, umístěné v mimouměleckém prostoru, je jakousi "reklamou na umění", a jako takové si zjednává pozornost i u těch lidí, kteří současné umění z vlastní iniciativy vůbec nevyhledávají.
Zajímavé poznatky v tomto směru přinesl průzkum, který provedli formou ankety a pozorování studenti a pedagogové katedry kulturologie UK v Praze. Byl zaměřený na recepci uměleckých děl, vytvořených v rámci projektu Umění ve veřejném prostoru, předmětem zkoumání bylo 28 prací realizovaných na podzim 1998. Terénního šetření se zúčastnilo 11 tazatelů - studentů, kteří hovořili s 394 respondenty. Z průzkumu vyplynulo, že více než tři čtvrtiny lidí se s dílem setkaly náhodou, nevěděly o konání akce. Polovina respondentů přitom neidentifikovala dílo jako umělecké, téměř dvě třetiny uvedly, že pro ně dílo nebylo srozumitelné. Dvě třetiny respondentů nicméně souhlasily s tím, že podobné akce jsou ve městě vítané, především jako oživení městského prostoru, až na druhém místě byl uváděn důvod rozšíření publika pro současné umění. Markantní byl rozdíl mezi odpověďmi na obecně formulované otázky ohledně významu současného umění a jeho místa ve veřejném prostoru (např. 73% kladných odpovědí na otázku, zda má být na veřejnosti více prezentováno současné umění) a reálnou představou o tom, co současné umění vlastně je a schopností je jako takové identifikovat. Zde mohla jistě sehrát roli i autostylizace, snaha "nevypadat nekulturně", v každém případě je naladění veřejnosti vůči setkávání se současným uměním vstřícné (množství vysloveně negativních reakcí se pohybuje kolem 10%). Zajímavé je, že srozumitelnost není rozhodující podmínkou pro uznání díla za umělecké. Veřejnost lépe přijímá jako umění taková díla, která se zřetelně vymezují vůči svému mimouměleckému kontextu. Naopak ta díla, která používají subverzívní strategie, sázejí na mírné posuny a mimikry, jsou velmi zřídka rozpoznána jako umění, i když jejich poselství jsou vesměs dobře srozumitelná.
Bylo by zajímavé znát názory "nedobrovolného" publika na příspěvky z letošního roku. Některé dosavadní reakce jsou spíše anekdotické. Perception Machine Tomáše Kotíka a Julie Schulzové v bezprostřední blízkosti Parlamentu vzbudila rozhořčenou reakci poslance ČSSD Stanislava Křečka, který v otevřeném dopise vyzval primátora Kasla k odstranění díla. "Umístit takovouto věc, výrobek, umělecké dílo, nebo co to vlastně je, do takového prostředí považuji za tak závažný zásah do koloritu Malé Strany, že by se to nemělo stát ze dne na den, bez jakékoli diskuse a bez jakéhokoli zjištění názoru obyvatel," řekl Křeček ČTK. Primátor odpověděl v tom smyslu, že objekt je ve Sněmovní ulici umístěn na základě řádného povolení a jeho uměleckou hodnotu nekomentoval. Jiní poslanci prý byli pro změnu pohoršeni malou tabulkou s nápisem "Třinecké železárny, Moravia Steel", jíž se obě firmy hlásí ke sponzorování dotyčného uměleckého díla. Nechtěný politický osten tak získal projekt, zamýšlený jako ryze estetická "percepční pomůcka", která poukazuje na komplexní charakter městského prostředí, kde horizontály a vertikály architektury "přepisují" svažitý a nerovný terén.
Vědomě politický základ má naopak práce Barbary Benish: Flower Power na nábřeží kpt. Jaroše. Zeď pod Letnou má na pražské poměry neobvyklé měřítko, dané spíše pohybem člověka v autě než chůzí. Navíc je to místo mimořádně zatížené historií: jeho dnešní tvářnost vznikla v 50. letech v souvislosti s úpravami pro Stalinův pomník, který krátce postál nahoře na Letenské pláni. Zeď byla kdysi galerií komunistické propagandy, v nikách byly umístěny plakáty s typickými symboly srpu a kladiva. Celá devadesátá léta pak výkladce zely prázdnotou, kupodivu sem nepronikly billboardy: jako by kopec byl začarovaný. Barbara Benish letos toto místo odčarovala obrazy stylizovaných kytek, inspirovaných dětskými kresbami, pop artem i hippie estetikou. Zúročila tady i svou zkušenost s losangeleskými "murals", které pokrývají v nevídané rozloze i kvalitě kdejakou betonovou zeď ve městě a jsou něčím mezi nástěnnými malbami a kvalitními graffitti: umístění na této ose v zásadě závisí na tom, jestli je autorem Frank Stella nebo anonymní Hispánec. Barbařiny obrazy by měly pod Letnou zůstat do podzimu, poté se bude výplň osmi výklenků obměňovat péčí studentů AVU. Na atraktivním místě v centru Prahy tak vznikne opravdu veřejné místo pro umění. Veřejné bývá chápáno jako protiklad soukromého, a zvlášť v našich krajích má nepropustné oddělení obou sfér hluboko zapuštěné kořeny. V této souvislosti považuji za důležité zmínit, že první výstava otevřené galerie pod Letenskými sady se uskutečňuje i díky sponzorskému příspěvku, který poskytli čtyři pražští občané jako soukromé osoby.

xxxxx

Umění ve veřejném prostoru: realizace v roce 2000: Umění na dostřel (Petr Hudeček, slavnost a Střeleckém ostrově 20. 5.), Perception Machine II (Tomáš Kotík, Julie Schulzová, Sněmovní ulice, Praha 1, vernisáž 25. 5.), Flower Power (Barbara Benish, zeď Letenských sadů na nábřeží kpt. Jaroše, vernisáž 15. 6.), Danae (Michal Sedlák, velký rybník ve Stromovce, vernisáž 28. 6.), Noční hlídač (Milan Cais, střecha Goethe Institutu, Masarykovo nábř., Praha 1, podzim 2000) a Ryba (Michal Gabriel, pražské metro, podzim 2000).




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Vypečené příhody party chemických transcedentálů na cestách za spravedlností a životní rovnováhou. Příběh propaguje nevázaný...
Více informací...
7 EUR
7 USD
Černický je performer i malíř, vystavuje fotografie, objekty a video. Na jeho výstavách můžeme často objevit trojrozměrné dílo,...
Více informací...
9 EUR
10 USD
Nenápadná hromádka PKF (Podivný kudrnatý fal) v sobě ukrývá vizionářství moderní lékařské vědy, perversi barokního fantasy a...
Více informací...
21,60 EUR
23 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS