Z iniciativy několika předních německých a rakouských kulturních institucí vznikla rozsáhlá mezinárodní přehlídka současného umění, kterou pod názvem Zeitwenden po Kunstmuseu v Bonnu až do 1. října hostí videňský Künstlerhaus a Museum moderner Kunst Stiftung Ludwig. Výstava, jež si podle svého hlavního kurátora Lóránda Hegyiho klade za cíl naznačit, jak bude vypadat umění blízké budoucnosti, zahrnuje díla více než devadesáti umělců z pěti kontinentů, která jsou komponována do dvou odlišných celků. Zatímco Ludwigův 20er Haus představuje instalace, videa a fotografie hvězd globální umělecké scény od Matthew Barneyho, Wim Delvoye, Carsten Höllera, Tracey Moffatt, Pipilotti Rist až po Rosemarie Trockel, v Künstlerhausu jsou soustředěny především obrazy a plastiky umělců starší generace, jakými jsou Louise Bourgeois, Tonny Cragg či Franz West a práce umělců, pocházejících z periférií - Cai Guo Qianga, Ayse Erkmen či Bodys Isek Kingeleze.
Doporučené články
|
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
|
|
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
|
|
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006
Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
|
|
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
|
|
Komentáře
Článek zatím nikdo nekomentovalVložit nový komentář